Kanadští vědci jsou k léku na diabetes blíže, než kdy dříve

Kanadští vědci z Albertské univerzity pracují na "reprogramaci" krevních buněk (člověkem navozená změna charakteru a vlastností buněk – pozn. překl.) na buňky produkující inzulin, aby se tak zbavili problémů, jež s sebou nese ostrůvková transplantace a možná i našli lék na diabetes 1. typu.

Kanadští vědci jsou k léku na diabetes blíže, než kdy dříve

Jelikož nás čekají oslavy 100 let od objevu inzulinu, vědci z Albertské univerzity usilovně pracují na výzkumu, který, jak doufají, bude velkým průlomem v léčbě diabetu.

Vědci usilují o přeměnu krevních buněk

Vedoucím pracovníkem výzkumu je James Shapiro, profesor chirurgie na fakultě medicíny a zubního lékařství a vedoucí programu Canada Research Chair v oblasti transplantační chirurgie a regenerativní medicíny. Dalšími pracovníky výzkumu jsou Greg Korbutt, Patrick MacDonald, Colin Anderson, Jean Buteau a Andrew Pepper z Albertské univerzity a Timothy J. Kieffer z Univerzity Britské Kolumbie. Tento tým vědců se společně snaží přeměnit krevní buňky pacientů s diabetem 1. typu na buňky produkující inzulin, které by pak bylo možné transplantovat zpět do těla těchto pacientů.

Pokud se jim to podaří, bude to znamenat, že při použití této metody, nebude již zapotřebí žádných imunosupresivních léků, které pomáhají zabránit odmítnutí transplantovaného orgánu. Tito pacienti by si možná už ani nemuseli píchat inzulin.

Profesor Shapiro uvedl, že kdyby již nebylo zapotřebí imunosupresivních léků, které jsou v současné době jednou z nejdůležitějších součástí léčby ostrůvkovou transplantací, ale které také významně zvyšují riziko vzniku rakoviny a život ohrožujících infekcí, znamenalo by to velký krok kupředu. „Chtěli bychom být schopni léčit pacienty včetně dětí bez nutnosti využití léků zabraňujících odmítnutí transplantovaného orgánu. Pokud se nám to podaří, budeme tak blízko léku na diabetes, jak jen to je podle mého názoru možné a z toho mám velkou radost.“

Tento výzkum zaměřený na vývoj zcela nové léčby diabetu získal nedávno od organizace Stem Cell Network grant ve výši 400 000 dolarů.

Jak „reprogramovat” buňky?

Metoda použitá ve výzkumu je založená na principu, se kterým přišel laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství z roku 2012 Shinya Yamanaka. Yamanaka objevil způsob, jak reprogramovat kožní buňky pomocí hormonů a jiných růstových faktorů na indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSC), které mohou být následně přeměněny na jakýkoli požadovaný typ buňky, jako například srdeční buňky pulzující v Petriho misce.

Profesor Shapiro a jeho tým přizpůsobili tuto metodu svému hlavnímu cíli, kterým je nalezení léku na diabetes. Odebírají pacientům vzorky krve a napouštějí krevní buňky směsí hormonů a jiných růstových faktorů, aby je „vrátili zpět v čase“ a přeměnili je na buňky produkující inzulin. Tyto buňky byly již transplantovány myším s diabetem 1. typu a prvotní výsledky vypadají slibně.

„Rád přemýšlím o našem počínání jako o alchymii, ve které měníte prach ve zlato,“ uvádí Shapiro.

Profesor Shapiro, který se od roku 2019 zaměřuje na výzkum výše uvedeného nového typu léčby, uvedl, že se tento výzkum opírá a navazuje na jeho předchozí práci na tzv. Edmontonském protokolu a je také ovlivněn probíhající spoluprací s farmaceutickou společností ViaCyte. Edmontonský protokol je průlomová procedura, při které jsou ostrůvkové buňky získané z darovaných slinivek břišních transplantovány pacientům s diabetem 1. typu, čímž jsou tito pacienti dočasně osvobozeni od potřeby inzulinových injekcí.

K úspěchu vede ještě dlouhá cesta

Ačkoli je těžké říct, kdy bude tato léčba dostupná, Shapiro a jeho spolupracovníci doufají, že se v příštích několika letech dostanou do fáze klinického testování.

„Máme před sebou dlouhou cestu a čeká nás ještě spousta zkoumání, než se od těchto prvotních pokusů na myších dostaneme k léčbě prvních pacientů a nakonec diabetiků po celém světě,“ uvádí Shapiro. Profesor Shapiro dále zdůrazňuje, že i když bude jejich metoda úspěšná, bude ještě nutné provést spoustu práce v oblasti robotického inženýrství, umělé inteligence či výzkumu kmenových buněk a zlepšit a zjednodušit tak tento proces léčby. Profesor Shapiro by byl rád, kdyby v budoucnu došlo k masové produkci indukovaných pluripotentních kmenových buněk a léků uzpůsobených potřebám jednotlivých pacientů, které by sloužily k vyléčení diabetu.

„Jedná se o léčbu budoucnosti. Pevně věřím, že my, lékařství a lidstvo najdeme způsob, jak pokrýt náklady na tuto léčbu, protože bude mnohem lepší než inzulin. Tato léčba předejde všem komplikacím, které s sebou diabetes přináší a zajistí tak pacientům mnohem lepší kvalitu života,“ dodává Shapiro.

Zdroj: ualberta.ca

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x