Jiří Tkadlčík: Silák, který se navzdory cukrovce stal mistrem světa. Na pěknou postavu chtěl balit holky

Sympatický svalovec je šampionem v neolympijské sportovní disciplíně nazvané strongman, která testuje sílu, výdrž, pohyblivost a odolnost účastníků a zaměřuje se na jejich fyzický výkon. Součástí závodů je například zdvihání různých objektů, jako jsou betonové koule, kotouče nebo prameny kabelů, přenášení těžkých předmětů na co nejdelší vzdálenost, tahání či tlačení auta nebo nákladního vozu nebo překonávání překážek.

Cvičil kvůli holkám

Český silák, který 10. července oslavil své čtyřiatřicáté narozeniny, se narodil v Přerově. Cukrovku mu diagnostikovali ve třech letech. Když mu bylo pět, začal přemýšlet o tom, že bude sportovat, aby se vyrovnal zdravým kamarádům. Ale ta hlavní motivace přišla později. „Asi ve čtrnácti letech jsem kvůli holkám začal cvičit. V té době jsem vůbec nevěděl, že nějaký strongman existuje. Chtěl jsem zkrátka jen dobře vypadat, a to se mi celkem povedlo. Začal jsem proto od cvičení chtít přece jen trochu víc,“ zavzpomínal Jiří Tkadlčík v rozhovoru pro isport.blesk.cz.

Ta „trocha víc“ pro něj nakonec znamenala titul mistra světa, který získal v roce 2018, nebo třeba světový rekord v roce 2019, kdy se mu na šampionátu World Ultimate Strongman Championship podařilo na mrtvý tah uzvednout neuvěřitelných 406 kg. A v soutěžích pokračuje – a stále boduje. Letos v dubnu si ze šampionátu Ultimate Strongman Championship U105, který se konal v arménském hlavním městě Jerevanu, odnesl již čtvrtý titul mistra Evropy. A to přesto, že měl za sebou téměř roční léčbu po vážném zranění zad.

Můj příběh: Červená řepa mi pomohla s anémií, říká pan Míla. Dělal jsem si každý den salát

„Po doktorech jsem odjakživa běhal nerad. Na prvním místě neoblíbených ordinací byl zubař – a ti ostatní byli v těsném závěsu za ním,“ usmívá se ...

Říkali mu, že cukrovka je u sportovce konečná. Nenechal se odradit

V nedávném příspěvku na svém facebookovém profilu vzpomíná na minulost a na těžké chvíle, na kterých měla cukrovka svůj podíl: „Pamatuju Ameriku… Dostal jsem hypo a na finále jsem neviděl na dva metry před sebe, takže z toho bylo stříbro. Tenkrát jsem myslel, že zdechnu…“ Jiří Tkadlčík o sobě říká, že je buldok a dokáže se „zabejčit“. Ale přiznává, že někdy nejsou stavy vyvolané cukrovkou vůbec příjemné. Jednou po tréninku jej hypoglykemie dokonce vážně ohrozila. Záchvat přišel rychle a přestával vnímat. Naštěstí byla poblíž manželka, která zachovala chladnou hlavu a pomohla mu.

Navzdory škarohlídům se nikdy nenechal od sportování odradit: „Až díky zkušenostem a závodění jsem se přesvědčil, že to vůbec není o tom, odkud jste nebo jestli si musíte píchat inzulin. Je to o tom, co máte v srdci a jak to máte nastavené v hlavě,“ řekl. A dokazuje to dnes a denně. Aktuálně má za sebou například červencový závod strongmanů střední váhy World Grand Prix U105.

Můj příběh: „Trápí mě neuropatické bolesti. Nejhorší je to v noci,“ svěřila se paní Marie

„Když se ráno vzbudím a čirou náhodou mě nic nebolí, připadám si divně,“ říká s úsměvem paní Marie, která se nám nedávno svěřila se svým bojem se ...

Běž si pro to a nezapomeň si to užít

Závidět mu nelze jen vypracované svaly, ale hlavně nezdolnou vůli. Jeden z nejsilnějších mužů světa den za dnem dokazuje, že i s vážnou nemocí si člověk může plnit své sny. „Ani plotýnky mě nezastavily,“ píše Jiří Tkadlčík na svém facebookovém profilu. „Jsem tu, zase a ještě furt. Furt kluk z malýho města, jenom chytřejší, silnější a vyrovnanější. Můžeš mít cokoliv chceš, jenom to má všechno svoji cenu. Tak si pro to běž a nezapomeň si to hlavně užít. Protože já bych ze svýho života nevymazal nic, všechno mě formovalo do podoby, jakou mám dneska, jen jednu věc bych chtěl. Moct si to všechno víc užít a víc si to vychutnat.“

Zdroje: isport.blesk.cz, idnes.cz, denik.cz, facebook.com

2948