-- reklama --

Jídlo budoucnosti: Už brzy budeme jíst larvy a rostlinné maso. Pro diabetiky je to skvělá strava

Jídlo budoucnosti: Už brzy budeme jíst larvy a rostlinné maso. Pro diabetiky je to skvělá strava
Hmyz je vhodnou potravinou pro diabetiky Zdroj: Freepik

Představa talíře s umně naaranžovanými larvami, kopečkem mořské řasy a masem, které nevidělo zvíře ani zdaleka, je nejspíš pro většinu z nás více či méně odpudivá. Ale zdá se, že minimálně některé z těchto potravin se během 30 let stanou nedílnou součástí našich jídelníčků. Dotlačí nás k tomu růst populace, globální oteplování a nerovný přístup lidí k potravě. Ale je potřeba dívat se na budoucí změny ve stravě pozitivně. Věděli jste například, že jedlý hmyz je skvělou potravinou pro lidi s cukrovkou?

Do roku 2050 by měl počet obyvatel na Zemi dosáhnout 10 miliard lidí. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) bude k uživení lidstva zapotřebí o 56 % více potravin, než se dnes na světě vyprodukuje.

Nedostatek zemědělské půdy a monotónní strava

V současné době spoléhá většina lidí při stravování jen na velmi úzký okruh potravin. 75 % celosvětového jídla pochází pouze z 12 rostlin a pěti druhů zvířat. Tento monotónní způsob stravování má za následek průběžné snižování rozmanitosti druhů zvířat a rostlin využívaných v zemědělství a potravinářském průmyslu. Od počátku 20. století se genetická rozmanitost rostlin v zemědělství snížila o 75 %.

Problémem je, že k uživení lidstva tímto způsobem není k dispozici dostatek zemědělské půdy. To znamená, že nebude možné zajistit v budoucnu většímu počtu obyvatel takovou stravu, jakou lidé ve většině zemí konzumují dnes.

Dalším problémem je chudoba a nerovný přístup k potravě. Přestože v posledních desetiletích došlo k prudkému poklesu celosvětové chudoby, na světě stále žije příliš mnoho hladovějících lidí. Aby toho nebylo málo, „ globální oteplování velmi pravděpodobně ovlivní globální, regionální a místní potravinovou bezpečnost tím, že naruší dostupnost potravin, sníží jejich dostupnost a ztíží jejich využití“, předpovídá americké ministerstvo zemědělství.

Lidstvo tak už dnes musí přemýšlet o alternativních plodinách s vysokou výživovou hodnotou, které bude možné vypěstovat ekologičtěji – a hlavně v dostatečném množství.

Mák: Superpotravina nejen pro diabetiky. Vyzkoušejte recept na hrnkovou bábovku

Historie máku sahá až do neolitu, zhruba do doby 2 tisíce let př. n. l. Kromě jídla se používal i jako platidlo nebo lék. Už v době bronzové měli ...

Potraviny budoucnosti

Na jaké potraviny se tedy můžeme těšit? Na našich talířích a na talířích našich potomků se pravděpodobně objeví jedlý hmyz a mořské řasy. Maso ze skotu, drůbeže a ryb bude postupně nahrazeno rostlinnými bílkovinami. Ve větší míře se začne využívat také mořských řas, které už dnes pronikají na náš jídelní stůl.

Mělo by také dojít ke změně monotónní stravy směrem k rozmanitější. V současné době je například 60 % kalorií rostlinného původu tvořeno jen rýží, kukuřicí a pšenicí. Proto by měl proběhnout posun směrem k výrazně širšímu využívání potravin, jako je listová zelenina, ořechy a semínka, hlízy, houby, kaktusy, cereálie a řasy, luštěniny a klíčky.

Jedlý hmyz je vhodnou stravou pro diabetiky

V současné době mají hmyz na jídelníčku téměř 2 miliardy lidí. Larvy a brouci, kteří nám Evropanům připadají odpudiví, jsou bohatým zdrojem bílkovin, vitamínů a aminokyselin. Jejich produkce je navíc šetrnější k životnímu prostředí a způsobuje mnohem menší ekologické škody než konzumace masa.

I v České republice již existuje několik farem, které se zabývají produkcí a zpracováním hmyzu pro účely gastronomie.

Vědci také již nějakou dobu zkoumají vhodnost hmyzu jako potraviny pro diabetiky. A úspěšně. Například studie z roku 2019, v jejímž rámci výzkumníci zkoumali účinky prášku ze cvrčků dvouskvrnných (Gryllus bimaculatus), prokázala, že prášek z tohoto hmyzu má antidiabetické účinky.

Mezi jedlý hmyz patří:

Motýli a můry (Lepidoptera
  • Jedí se pouze larvy a kukly, nejšťavnatější jsou údajně martináči.
  • V Africe se řada druhů suší, konzervuje a prodává na trzích.
  • Jedním z nejžádanějších druhů jsou housenky soumračníků, ve Spojených státech se plácnete přes kapsu – za kilo dáte až 35 USD.
Brouci (Coleoptera
  • Nejčastěji se konzumují larvy potemníka moučného a potemníka brazilského.
Rovnokřídlí (Orthoptera
  • Mezi nejvyhledávanější jedlé druhy patří sarančata a cvrčci.
Blanokřídlí (Hymenoptera
  • Velmi často se zpracovává takzvané včelí maso, které je trubčím plodem včely medonosné.
  • Známé jsou také recepty na úpravu larev a kukel vos a sršní.

V našich krajích patří mezi jedlý hmyz například cvrčci, kněžice, mravenci, ploštice, potápníci, sarančata, včely, vosy, vroubenky, znakoplavky a také dřevokazní brouci, jako jsou tesaříci.

Mořské řasy také patří na jídelníček lidí s cukrovkou

Mořské řasy sice nejsou v Evropě žádnou novinkou, ale nejsou dosud využívány v takové míře, jakou by si zasloužily. Jsou totiž zdrojem celé řady zdraví prospěšných látek. Obsahují lehce stravitelné bílkoviny, vitamíny (A, B a C), enzymy, vlákninu a samozřejmě důležité minerály, jako je hořčík, zinek, vápník, železo, chrom a jód. Mořské řasy, stejně jako hmyz, nepoškozují nijak významně životní prostředí, a navíc rychle rostou.

Kromě toho mořské řasy pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi, působí detoxikačně a mají antidiabetické účinky. Například v rámci studie (2021) zaměřené na řasu spirulina a cukrovku 2. typu bylo prokázáno významné snížení hladiny glukózy v krvi nalačno.

Draslík nad zlato. Běžné potraviny pomohou diabetikům ochránit ledviny a srdce

Dobrou zprávou je, že draslík je zastoupen v celé řadě opravdu chutných potravin. Diabetici, pro které je tento minerál životně důležitý, tak ...

Maso už nebude maso

masem ze zvířat se asi budeme muset z nějaké části rozloučit. Aktuálně probíhá mnoho výzkumů zaměřených na výrobu rostlinného masa. Pro účely použití v nových potravinářských výrobcích se upravuje molekula s názvem hem, která může mít chuť a strukturu masa. V současné době se k výrobě masa rostlinného původu nejčastěji používají rostlinné bílkoviny z luštěnin, jako je hrách nebo sójové boby. Ve hře jsou ale i další složky, například protein na bázi pšenice, kokosový olej a bramborový škrob.

Pro ty, kteří si nedokážou klasické maso odepřít, bude k dispozici ještě další varianta – laboratorně vyráběné maso, které vzniká pomocí kultivace živočišných buněk namísto porážky zvířat. Tato metoda byla patentována už v roce 1997, ale k největšímu pokroku došlo v roce 2013, kdy nizozemský farmakolog Mark Post přišel s laboratorně vypěstovaným hovězím burgerem. Ten ovšem vyšel v přepočtu na více než 6 miliónů korun. Ačkoliv se cena laboratorně produkovaného masa postupně snižuje, stále není srovnatelná s běžnou cenou masa. K tomu by podle oborníků mohlo dojít kolem roku 2030.

Nikdy neříkej nikdy

Pokud si teď říkáte „To bych nikdy nevzal/a do pusy“, možná časem změníte názor. Potraviny se budou v příštích desetiletích určitě vyrábět a konzumovat zcela jinak a vnější okolnosti nás nejspíš ke změně stravování dotlačí. Ale může to mít i pozitivní dopad. Potraviny budoucnosti totiž mohou být zdravější, někdy i chutnější a nejspíš výrazně udržitelnější. Celkově se předpokládá, že tyto alternativy budou lepší pro planetu a biologickou rozmanitost.

Zdroje: hdi.global, receptynakazdyden.cz, onlinelibrary.wiley.com, ncbi.nlm.nih.gov, apetitonline.cz, brouknataliri.cz

Foto: Freepik

1325

Diskuze k článku