Je nutné měřit si cukr každý den?

PŘÍBĚH PRVNÍ: LENKA

Jana i Lenka jsou dámy užívající na cukrovku 2. typu tablety (perorální antidiabetika). Lenka právě Janě líčí svůj nedávný zážitek: „Tak si, Jani, představ, co se mi přihodilo. Tuhle jsem byla sama na chatě na zahrádce. Bylo krásně, zabrala jsem se do práce, ani jsem si nedala oběd. A najednou se mi ti udělalo tak mizerně, potila jsem se, nevěděla jsem, co mi je. Úplně jsem se vystrašila. Dostala jsem hrozný hlad, rychle jsem se běžela najíst a pak se to postupně zlepšilo. Radši jsem pak volala synovi Milanovi, ať pro mě přijede a zbytek víkendu jsem už byla doma.“ Jana se ptá Lenky, jestli ví, co se jí vlastně přihodilo. A Lenka odpovídá: „No jo, byla to hypoglykemie. Syn mi dost vynadal, proč si neměřím cukr v krvi s tím glukometrem, co mi dali k Vánocům. Tak jsem
ho pak doma vytáhla konečně z krabice. A taky deníček z diabetologie. Sestřička mi tehdy do něj vyznačila, které glykemie si mám měřit. Tak jsem se do toho nakonec pustila a měřím se teď třikrát týdně. Taky si kontroluju cukr před prací na zahrádce. Když naměřím 5 a míň, dám si nejdřív malou svačinku a pak jdu teprve plít na záhon. A řeknu ti, Jani, mě to měření pomohlo. Vím, jaký mám kdy cukr v krvi, a hrozně jsem se tím uklidnila“.

PŘÍBĚH DRUHÝ: LUBOŠ

Jirka dostal nově na diabetologii noční inzulin, tablety přes den mu zůstaly. Luboš má inzulin na noc už asi rok a tak se ho Jirka vyptává, jak to s tím inzulinem dělá. Luboš popisuje: „Já jsem domluvenej s doktorkou, že si můžu dávku inzulinu měnit i sám. Prostě si teď každý ráno před snídaní změřím cukr na glukometru. Doktorka chce, abych měl ranní cukr mezi 5 až 7. No a když mám víc, tak si prostě postupně zvyšuju dávku večerního inzulinu, mám od ní doma napsaný návod. Kamaráde, já tomu nevěřil, ale ono to docela funguje, na tom glukometru to vidím na vlastní oči. Kolik máš teď ranní cukr ty?“ Jirka odpovídá, že měl při odběrech glykemii nalačno 12,3 mmol/l. A Luboš potvrzuje: „No jo, tak to máš, člověče, úplně stejný jako já před rokem. Já začínal ráno kolem tý dvanáctky třináctky. Nešlo to dolů úplně hned, ale teď mám normálně kolem šesti, výjimečně nad 7. A je mi vážně líp než před rokem. Nejdřív se mi měřit nechtělo, ale pak jsem pochopil, že to dělám pro sebe, abych si mohl upravovat inzulin a zlepšil si cukrovku celkově. A docela se mi to daří. “

Co bychom si měli z dnešních příběhů odnést?

Jistě zejména skutečnost, že kontrola glykemie pomocí glukometru v domácím prostředí přináší kromě znalosti hladiny cukru i možnost podílet se samostatně na úpravách vlastní léčby (vždy podle dohody s lékařem). Neméně významný je i pocit jistoty a bezpečí, který získala paní Lenka z prvního příběhu.

as. MUDr. Jarmila Jirkovská

2938

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný