Jaké Vánoce slavili naši předci? Mlsali škvarkové cukroví, klepali na kurník a darovali si ruční výrobky

Jaké Vánoce slavili naši předci? Mlsali škvarkové cukroví, klepali na kurník a darovali si ruční výrobky
Vánoce jsou pro mnohé nejklidnějším obdobím roku Zdroj: Shutterstock

České Vánoce jsou fascinujícím propojením historie, tradic a rodinných hodnot. Ačkoliv jsou svátky a jejich oslava pevnou součástí naší kultury, některé ze zvyků a tradic se v průběhu času proměnily. Víte třeba, jaké cukroví určitě nepekli naši předkové? Které ze zvyků se dodržovaly? A jaké si lidé v minulosti dávali dary?

K večeři bramborový salát? Spíš kroupy a sladká muzika

Dnes si obvykle štědrovečerní večeři nedovedeme představit bez bramborového salátu a ryby. V minulosti však slavnostní stůl nabízel docela jiné pokrmy. V českých domácnostech měl v tento čas své pevné místo pokrm černý kuba z krup, česneku a hub. Často lidé jedli také čočku nebo hrách, protože to bylo nejen syté a vydatné jídlo, ale také symbol bohatství.

Podával se také teplý dezert zvaný muzika, který hospodyňky připravovaly ze sušeného ovoce, ořechů a koření. Tento pokrm můžeme také najít pod názvem tomáškový kompot, protože se připravoval na svatého Tomáše (21. prosince), aby se do Štědrého večera pěkně proležel. Někdy se udává, že měla večeře až devět chodů, v rámci nichž měli strávníci ochutnat všechny plodiny, které se uplynulý rok urodily. Obvykle měli lidé na svátečním stole také bochník chleba, který vnímali jako boží dar.

Zelený čaj: Potlačuje chuť k jídlu, snižuje hyperglykémii a ulevit může i při revmatoidní artritidě

Zelený čaj je čajem pravým. Pochází z listů rostliny Camellia sinesis a na rozdíl od černých čajů a čajů oolong prochází jen minimální oxidací, ...

Lidé si dávali ruční výrobky nebo sladkosti

Zvyk věnovat na Vánoce někomu dar se objevil již ve středověku. Obvykle se však jednalo spíše o drobnosti a malé pozornosti, zpravidla vlastnoručně vyrobené, které se současnou podobou vánoční nadílky mají jen málo společného. Darovalo se například ovoce (jablka jako symbol zdraví a dlouhověkosti), drobné sladkosti nebo třeba ořechy, které byly příslibem moudrosti. Někdy se držel zvyk věnovat dětem starším dvanácti let zlatou či stříbrnou minci, kterou pak obdarovaný musel opatrovat po celý večer v dlani. Lidé si také darovali kandované ovoce nebo lahve s vínem. Děti, stejně jako dnes, měly radost z drobných hraček, které byly podomácku vyrobené. Šlo třeba o šité panenky nebo nejrůznější dřevěné předměty. Co se však tolik neproměnilo, je obliba v darování šperků.

Mladé dívky obvykle v tento den doufaly v nějakou ozdobu, třeba v podobě náramku s perlami jako symbol jejich čistoty. Když to bylo v možnostech rodiny, dostala dívka také řetízek. Popularita šperků neupadá ani v současnosti. „Období Vánoc je samozřejmě nejvýraznější co se týká poptávky. Lidé začínají dárky řešit už v průběhu listopadu, v prosinci pak zájem vrcholí. Obvykle je nárůst počtu objednávek oproti například letním měsícům až o 60 procent,“ přibližuje Dominika Šťovíčková, spoluzakladatelka české šperkařské značky USHI, která na český trh dodává ručně vyráběné stříbrné náušnice.

Mocný minerál diabetiků: Zinek reguluje cukr, zlepšuje hojení ran a snižuje riziko komplikací u covidu-19

Zinek je velmi důležitým minerálem, který je nezbytný pro celou řadu funkcí organismu. Je zodpovědný za správný vývoj organismu – pokud chybí v ...

Pekly se peprníky, medáky nebo cukroví ze škvarků

Lišila se i nabídka vánočního cukroví. Dnes máme k dispozici opravdu nepřebernou škálu sladkých pochoutek – od nejrůznějších jednohubek s čokoládou a oříšky přes nepečené kokosové či medovníkové kuličky, cukroví s bohatými krémy až po ne zcela tradiční, avšak stále oblíbenější crinkles. Klasické české vánoční cukroví však bylo převážně suché. Mělo to zcela prozaický důvod – vydrželo déle čerstvé. Peklo se ze základních přísad, jako byla mouka, cukr, ořechy nebo med.

Naši předkové si tak pochutnávali na anýzových tyčinkách, fenyklových obloučcích nebo třeba i dnes oblíbených perníčcích (ty se do Čech dostaly už ve 14. století a kvůli obsaženému pepři se nazývaly peprníky). Oblíbené byly také pečené oplatky polévané medem nebo třeba medové placky zvané medáky. Ve 2. polovině 19. století se na stolech dokonce objevovalo škvarkové cukroví. Na chudém venkově však lidé jedli i v 19. století hlavně ovoce a ořechy. Plněné krémové cukroví se začalo objevovat až v průběhu 20. století.

Předkové klepali na kurník a sypali zbytky večeře stromům

Lidé měli odpradávna snahu nahlédnout do budoucnosti a odhalit, co je na jejich životní pouti čeká. Také se snažili zajistit si prostřednictvím rituálů hojnost. Právě Štědrý den byl v tomto ohledu velmi oblíbený, a v jeho průběhu tak lidé odjakživa prováděli nejrůznější úkony. Rozhazovaly se na stůl mince, které měly rodině do budoucna zajistit hojnost a dostatek, nebo se ze stejných důvodů vkládala rybí šupina (pokud byla) pod talíř či do kapes. Také lidé i v minulosti rozkrajovali jablíčka, aby zjistili, jestli v něm najdou hvězdičku jako symbol dlouhého života.

Pouštěly se skořápkové lodičky se svíčkami, komu zhasla rychle, toho čekal krátký život. Lidé také klepali na kurník (svobodná dívka ťukala střevícem – pokud se ozvala jako první slepice, zůstala nadále svobodná, ohlásil-li se kohout, dívka se brzy vdala) nebo třásli bezem (mladá dívka třásla bezem a odříkávala říkanku – věřilo se, že odkud jako první zaštěká pes, do toho domu se dívka provdá). Po slavnostní večeři pak chlapci chodívali vysypat zbytky od jídla ke stromům v hospodářství, aby v příštím roce dobře rodily.

Zdroj: redakce, ushi.com, history.com

769

Diskuze k článku