Jak se žije diabetikům ve Finsku?
Zdroj: Pixabay
Země tisíců jezer obklopených březovými háji, červené domečky s bílým lemováním, ze kterých se často kouří, protože v nich je sauna. Vůně lososa uzeného na jalovcových větvičkách a stydlivé úsměvy dobrosrdečných Finů. Finsko je země mnoha krás a vysoká úroveň sociální a zdravotní péče z něj dělá zemi, ve které se příjemně žije i lidem s diabetem.
Finové jsou velcí vyznavači odpočinku v přírodě. Čerpají z ní sílu a dobrou náladu.
O radostech i strastech, které provázejí život diabetika ve Finsku, jsme vyzpovídali tři respondentky – Hannu, diabetologickou zdravotní sestru, Siru, dobrovolnici Červeného kříže, a Riikku, učitelku na základní škole.
Diabetiků je ve Finsku podobný počet jako u nás
Stejně jako ve většině rozvinutých zemích, objevují se i ve Finsku v posledních letech problémy s narůstající obezitou a s ní spojenými civilizačními chorobami včetně cukrovky. Diabetiků 2. typu (DM2) je ve Finsku kolem 400 000, s diabetem 1. typu (DM1) se potýká asi 50 000 pacientů. Diabetologická asociace Diabetesliitto však odhaduje, že dalších 50 až 100 000 občanů trpí nediagnostikovanou cukrovkou. Finská populace čítá asi 5,5 milionu, relativní počet diabetiků je tedy ve Finsku srovnatelný s Českou republikou. Každý rok přibývá ve Finsku zhruba 500 případů nově diagnostikovaných dětských a adolescentních pacientů s DM1.
Ve Finsku je vzhledem k početnosti populace podobné zastoupení diabetiků jako u nás. | zdroj: Pixabay
Diabetologická osvěta na jedničku
Respondentky se shodují, že všeobecné povědomí o diabetu je ve Finsku na vysoké úrovni. „Diabetesliitto je velmi aktivní organizace, která pomocí nejrůznějších vzdělávacích akcí zajišťuje osvětu v oblasti diabetu. Média informují o této nemoci ve zdravotnických pořadech a oblíbené jsou reality show, kde celebrity hovoří s lékaři o životě s cukrovkou. Děti mají již na základní škole výuku ke zdraví jakou povinnou součást vzdělávacího programu. Učí se, jak zdravým životním stylem předcházet rozvoji DM2,“ chválí pedagožka Riikka aktivity místní diabetologické asociace. „Diabetesliitto také zajišťuje tréninky zdravotnického personálu, vzdělávání diabetiků a podporu rodinám. Před pandemií koronaviru pravidelně organizovali semináře a vzdělávací soustředění,“ dodává Hanna, která sama s diabetiky pracuje jako zdravotní sestra.
Po vzoru celebrit: skokan na lyžích Matti Nykänen a zpěváci Juice Leskinen a Olavi Virta patří mezi známé finské celebrity s diabetem. „Finové je milují a rádi sledují televizní programy, kde debatují o tom, jak s cukrovkou pracovat. I díky nim se o diabetu začalo mezi lidmi více mluvit,“ komentuje Siru.
Jak se žije diabetikům v Makedonii?
Tanjo, vím o tobě, že se hodně věnuješ sportu. Mohla bys nám prosím podrobněji popsat své sportovní aktivity? Jak zvládáš během sportu korigovat ...
Na severu se dobře žije lidem s vážnými nemocemi
Finsko je země s velmi vyspělým a funkčním sociálním systémem. Stát štědře pomáhá všem finančně znevýhodněným občanům – studentům, nezaměstnaným, seniorům a nemocným. Diabetici si doplácí část výdajů za léky (do maximální výše 50 eur za rok), ostatní pomůcky včetně glukometrů, inzulinových pump a obvykle i inzulínu samotného mají hrazeny v plné výši v rámci zdravotního pojištění. I přesto má většina Finů pocit, že vlastní náklady na léčbu diabetu jsou příliš vysoké a uvítali by výraznější zapojení sociálního systému. Nyní probíhá ve Finsku zdravotnická reforma, která má zlepšit životní situaci mnoha pacientů včetně diabetiků.
„Diabetesliitto se zasazuje o to, aby cukrovka 2. typu byla brána za onemocnění vyvolané nezdravou životosprávou, kterému lze efektivně předejít a dokonce ho plně zvrátit. Stále zdokonaluje programy včasné intervence pro boj s obezitou a cukrovkou, které jsou mezi veřejností vyhledávané,“ vysvětluje Hanna postoj veřejnosti k diabetu.
Diabetika mají v rodině skoro všichni
Všechny dotazované dívky mají ve svých rodinách a mezi blízkými známými několik diabetiků, a to i mladých lidí s DM1. Hanna popisuje, jak cukrovka tragicky zasáhla její rodinu: „Babička zemřela na krvácení do mozku, což byl důsledek neléčené cukrovky. Před tím přišla o nohu – byla amputována kvůli nedostatečné cirkulaci krve.“ Siru má z dětství pozitivnější vzpomínky: „Pamatuji si, jak jsem měla ve škole spolužačku s DM1. Stále nosila inzulínovou pumpu a v batohu několik svačinek. Přišlo nám to nejdříve zvláštní, ale od chvíle, kdy jsme v rámci výchovy ke zdraví probírali diabetes, jsme její situaci více rozuměli a dokonce jsme jí dokázali pomoci ve stavu hypoglykémie.“
A co lze říct závěrem? Finové léčící se s cukrovkou jsou s přístupem státu i veřejnosti vůči diabetu vcelku spojení. Po blížících se změnách ve zdravotnictví bude jejich boj s nemocí pravděpodobně zase o něco lehčí.
Autor: Ing. Daniela Pečínková Foto: Pixabay
Zdroj: rozhovor s Hannou, Siru a Riikkou, diabetes.fi, yle.fi
663
