Jak se stravovat při diabetu 1. typu?

Glykémii ovlivňuje mnoho důležitých faktorů. Pokud se ale pacient snaží dosáhnout co nejlepší kompenzace, strava hraje zásadní roli. Pacienti by se o roli stravy a možnostech zlepšení důležitých ukazatelů měli dozvědět v den diagnózy. Pak si mohou sami či ve spolupráci s lékařem a nutričním terapeutem vybrat nejvhodnější typ stravování, a postupně stravu zlepšovat dle hodnot z domácího měření glykémie.

Jak se stravovat při diabetu 1. typu?

Diabetes mellitus 1. typu (DM1) se vyznačuje postupným zánikem tzv. beta-buněk slinivky břišní – slinivka jednoduše přestává produkovat inzulin a pacient musí užívat inzulin. Typická je nadměrná hladina krevní glukózy (hyperglykemie) a sklon k životu nebezpečnému metabolickému rozvratu v důsledku nedostatku inzulinu (ketoacidóze).

Každý pacient s DM1 má právo na zcela normální hladiny krevní glukózy

Cílem léčby je dobrá kontrola krevní glukózy (glykémie):

Důležitý je také krevní tlak (do 130/80), celkový cholesterol (do 4,5 mmol/l), LDL-cholesterol (do 2,5 mmol/l nebo snížení o 50 %), HDL-cholesterol (muži nad 1 a ženy nad 1,2 mmol/l), obvod pasu (ženy do 80 cm, muži do 94 cm), i celková dávka inzulinu za 24 hodin (do 0,6 IU na kg hmotnosti).

Nové poznatky z posledních let

Od roku 2010 se objevilo několik studií, které vedly k aktualizaci doporučených postupů ve Velké Británii, Švédsku, Kanadě, Austrálii či USA. Tento článek se zaměřuje na stravu u DM1, je ale užitečné se zajímat i o některé studie z oblasti diabetu 2. typu (DM2), například o využití nízkoenergetické diety či nízkosacharidové stravy k dosažení tzv. remise (ústupu) DM2. Část pacientů s DM1 totiž trpí také inzulinovou rezistencí typickou pro DM2 (tzv. dvojitý diabetes). Velmi důležité jsou také nové poznatky o příznivé roli nízkosacharidové (ketogenní) či vegetariánské stravy u DM1.

Český doporučený postup a dietní léčba DM

food, jídlo, zdravá strava

Česká diabetologická společnost (ČDS) zmiňuje čtyři typy stravy: tzv. vyváženou (nízkotučnou), vegetariánskou, nízkosacharidovou a středomořskou (mediteriánskou).

ČDS doporučuje nízkotučnou stravu, tedy 44 – 60 % kalorií v sacharidech, 20 – 35 % v tucích a 10 – 20 % v bílkovinách, která splňuje další parametry (příjem vlákniny, cholesterol do 300 mg/den, nasycené tuky do 7 % kalorického příjmu atd.).

Pro pacienty s nadváhou a obezitou, včetně těch s DM1, pak předpokládá redukční formu této diety, tedy snížení kalorického příjmu o 500 – 1000 kcal/den. Jako alternativu zmiňuje vegetariánskou dietu. Stravu s nízkým obsahem sacharidů (pod 130 gramů/den) nedoporučuje. Středomořská strava je společně s nízkotučnou a nízkosacharidovou zmíněna v souvislosti s podobnými výsledky při redukci hmotnosti.

Hlavní typy stravy pro pacienty s DM1

V léčbě DM1 lze podle poznatků v roce 2020 s úspěchem využít všechny čtyři zmiňované typy stravy. Rozhoduje to, zda daná strava pacientovi vyhovuje dlouhodobě, a zda se daří dosahovat optimálních hodnot glykémie a také předejít nežádoucím změnám složení těla, zejména přibírání tukových zásob.

Společným základem všech čtyř typů stravy je to, že vyřazují/minimalizují potraviny s přidanými cukry, rafinovanými obilovinami, ztuženými tuky a aditivy – tzv. vysoce zpracované potravinářské produkty (VZPP), fast food, instantní jídla, polotovary a hotová jídla z konzervy. Naopak preferují kvalitní základní a minimálně zpracované potraviny a domácí stravu z čerstvých sezónních surovin.

Vyvážená/středomořská strava

Vyznačuje se velkou pestrostí jídla, obvykle 200–250 g sacharidů za den, a měla by být rozdělena alespoň do pěti menších jídel během dne. Při hubnutí je nutné sledovat přijaté kalorie. Může být založena na tzv. středomořské stravě, která obsahuje kvalitní celozrnné pečivo, těstoviny, hodně zeleniny a střídmě sezónní ovoce. Listová zelenina je součástí každého jídla. Strava je bohatá na luštěniny, zelené fazolky, hrášek, součástí jsou i ořechy a olivy. Mléčné výrobky, zejména zakysané, se jí denně, a nejméně 2–3x týdně pak také ryby. K dochucení lze použít koření, bylinky (tymián, bazalka, oregano), česnek, cibuli a čerstvou citronovou šťávu. Středomořská strava může obsahovat i více tuků (až 42 % kalorií), hlavním zdrojem je kvalitní olivový olej, kterému je složením hodně podobný například řepkový olej. Dnešní léčba (typy a dávkování inzulinu, senzory, pumpy atd.) usnadňuje dosažení skvělé kompenzace, někdy ale s větším úsilím a opatrností při odhadu množství sacharidů a dávek inzulinu.

Vegetariánská strava

Má příznivý vliv na hladinu cholesterolu, ale větší množství sacharidů (až 320 g) je třeba rozdělit do více menších porcí během dne (5–7 jídel). Obsahuje celozrnné obiloviny a luštěniny (sója, fazole, čočka), ořechy, semínka. Je bohatá na zeleninu a ovoce, které by pacienti s DM1 měli jíst střídmě. Neobsahuje maso, uzeniny ani další masné výrobky, a obsahuje tedy méně tuků (zejména nasycených) než vyvážená strava. Střídmě zařazuje vejce a mléčné výrobky, případně ryby. Dobře sestavená forma zahrnuje dostatek bílkovin, mezi rostlinné zdroje patří vedle luštěnin a ořechů například brambory, tofu, tempeh, quinoa, lupiny fazole, chia, konopná, dýňová semínka. Přísnější varianta vyřazuje i ryby a mořské plody. Je třeba důsledně dbát na vhodnou suplementaci, zejména vitamínu B12, jódu a zinku. Také vegetariánská strava vyžaduje důsledné počítání sacharidů a dobrý odhad dávky inzulinu.

Nízkosacharidová (ketogenní) strava

Nízkosacharidová strava (do 130 g sacharidů denně) patří mezi vhodné typy stravy pro léčbu diabetu. Přísnější nízkosacharidová strava (30 – 50 g sacharidů denně) se označuje také jako ketogenní nebo velmi nízkosacharidová. Při dostatečném příjmu bílkovin a tuků nevede ke strádání ani hladovění. Lze ji využít i k redukci hmotnosti, obvykle bez nutnosti počítat kalorický příjem. Je pestrá, chutná a není omezením pro sportování. Místo pečiva a příloh typu brambory, rýže, těstoviny nebo knedlíky se jí zelenina (čerstvá, kvašená i tepelně upravená). Je bohatá na živočišné i rostlinné zdroje bílkovin a tuků (maso, kvalitní uzeniny s vysokým obsahem masa, ryby, vejce, mléčné výrobky, ořechy a semínka, máslo, sádlo, kvalitní rostlinné oleje.) S úpravou medikace poradí lékař.

Mezi výhody této stravy patří téměř normální glykémie, nižší dávky inzulinu k jídlu, omezení hypoglykemií a nižší glykemická variabilita (proměnlivost). Bazální inzulin se obvykle nemění, riziko ketoacidózy není vyšší. Tzv. Bernsteinův přístup, který je spojen s výjimečně dobrou kontrolou glykémie u dětí i dospělých (HbA1c kolem 38,5 mmol/mol), zahrnuje 30 g sacharidů denně, z toho 6 g snídaně, 12 g oběd, 12 g večeře, množství bílkovin je u každého pokrmu konstantní. U pacientů s nadváhou/obezitou vede nízkosacharidová strava ke spontánnímu snížení kalorického příjmu a hmotnosti, což umožňuje snížení bazálního inzulinu. Existují kontraindikace (např. poruchy metabolismu tuků), u malé skupiny pacientů může dojít ke zhoršení lipidového profilu. Je třeba dát pozor na nadměrný příjem bílkovin. Výhodou mírnější nízkosacharidové stravy (60 – 130 g/den) je pestřejší skladba a snadnější realizace.

Pediatričtí diabetologové v ČR od roku 2019 uznávají nízkosacharidovou stravu (100 g sacharidů denně) jako jednu z možností dietní léčby u dětí s DM1 – přísnější sacharidovou restrikci naopak nedoporučují.

Tipy pro lepší kompenzaci cukrovky

Bez ohledu na typ stravy, kterou pacient zvolí, existuje několik jednoduchých triků, jak zlepšit glykémie:

  1. Pořadí potravin. Na pořadí potravin záleží. Glykémie jsou lepší, když pokrm začíná bílkovinami, tuky a zeleninou, a sacharidy přichází až na konec. Podobný, ale mírnější, efekt má i přidání citronové šťávy či nesladkého octa.
  2. Glykemický index. Potraviny s nízkým glykemickým indexem zvyšují glykémii méně. Nevhodné zpracování a příprava potravin zvyšuje glykemický index.
  3. Pohyb po jídle. Zařazení půlhodinové procházky po jídle může výrazně snížit vzestup glykémie. Při plánování pohybu po jídle potřeba adekvátně snížit dávku inzulinu k jídlu, aby nedošlo k hypoglykémii. Vhodný pohyb obecně pomáhá.
  4. Frekvence jezení. Pokud člověk nemá hlad, netřeba jíst 5-6x denně. Je ale nutné vhodně dávkovat inzulin, aby nedošlo k hypoglykémii a jiným nežádoucím účinkům.
  5. Přerušované půsty. Mohou být užitečné zejména při redukci hmotnosti, ale i ke snížení glykémie. Existuje několik forem. Je ale třeba upravit medikaci, proto je nezbytná konzultace s lékařem. Přechodný půst se využívá také pro správné nastavení dávky dlouhodobě působícího (bazálního) inzulinu.
  6. Včasná aplikace inzulinu. Na glykémii po jídle má velký vliv také včasná aplikace inzulinu před jídlem s obsahem sacharidů (u většiny současných preparátů 10–15 min). V případě jídla, které spolu se sacharidy obsahuje i více bílkovin a tuků, je nutné započítat i tzv. tuko-proteinové jednotky. Senzor může včas upozornit na nečekaný vzestup.
  7. Mléčné výrobky. Mnoho pacientů má po konzumaci mléčných výrobků k snídani nezvykle zvýšené glykémie, zatímco po konzumaci stejných potravin odpoledne nikoliv. Glukometr nebo senzor poradí, který čas je lepší.

 

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x