Jak se bránit přehřátí organismu? Nezapomínejte pít.

Při extrémních teplotách musí naše tělo regulovat teplotu tak, aby se jeho jádro nepřehřívalo. Přehřátí může přijít velmi rychle zvláště u dětí, starších lidí a u nemocných. Víte jak přizpůsobit příjem tekutin těmto extrémním podmínkám?

Jak se bránit přehřátí organismu? Nezapomínejte pít.

Naše tělo je z velké části tvořeno vodou (tělo dospělého člověka jí obsahuje až 60 %) a voda má mimo jiné v těle zásadní úlohu při regulaci tělesné teploty. Při vysoké okolní teplotě, kdy dochází k přehřívání našeho organismu, spouští mechanismus pocení, který naše tělo účinně ochlazuje.

Kolik pít při běžných klimatických podmínkách?

Množství tekutin, které by měl dospělý vypít za běžných klimatických podmínek, se pohybuje od 2 litrů (ženy) do 2,5 litrů (muži) za den, přičemž 80 % tohoto množství by mělo pocházet z nápojů (tj. 1,6 a 2 litry). U dětí je potřeba tekutin rozdílná a řídí se podle věku. Dětský organismus je mnohem citlivější na ztráty tekutin než organismus dospělého člověka, a také je k nim náchylnější. Pro dítě od 2 do 3 let věku je doporučeno množství 1,3 litru tekutin, od 4 do 8 let 1,6 litru tekutin a od 9 do 13 let by denní spotřeba tekutin neměla klesnout pod 1,9 (dívky) a 2,1 litrů (chlapci).

Kolik při extrémních vedrech?

Pokud teploty překračují třicet stupňů a vy navíc trávíte svůj volný čas venku nebo dokonce na slunci, musíte příjem tekutin zvýšit. V opačném případě vám hrozí bolesti
hlavy, slabost, únava a v závažných případech i poruchy vědomí. Pít v extrémních vedrech více, znamená přidat půl až jeden litr oproti běžným podmínkám. Hodně záleží na tom, zda jste vystaveni vysokým teplotám při fyzické námaze. Pak je třeba množství tekutin ještě adekvátně navýšit. Měli byste poslouchat svoje tělo pít spíše vlažné nápoje po menších množstvích, ale častěji.

A kolik při chronické nemoci?

Chronicky nemocní pacienti toto počasí snášení velmi těžko. Jedná se především o kardiaky, astmatiky, diabetiky a další skupiny pacientů. Tito lidé by měli udělat maximum pro to, aby se takovému počasí vyhnuli. Nejlépe jim bude na horách, kde mohou být teploty až o pět stupňů nižší. Zvláštní režim mají pacienti s poruchou vylučování moči, která je typická pro chronické onemocnění ledvin, jak upozorňuje MUDr. Ondřej Remeš, primář dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Nymburce: „Naši pacienti, kterým selhaly ledviny a chodí na dialýzu mají i při těchto vysokých teplotách zcela zvláštní režim a jsou vlastně výjimkou. Jejich pitný režim je omezen, protože nemohou tvořit moč a tak se nemají nadbytečné vody v těle jak zbavovat. Tito pacienti musejí být v období extrémních veder obzvlášť opatrní, nevystavovat se přímému slunci a hodně odpočívat. Režim pití u těchto pacientů řídí lékař.“

Dehydratace hrozí dětem, sportovcům a starším lidem

V létě hrozí dehydratace, a to zvláště u dětí, sportovců a u starších lidí. Pokud nepřizpůsobíme spotřebu vody aktuálním podmínkám, můžeme si snadno a poměrně
rychle přivodit dehydrataci. Někdy nás ani nemusí informovat pocit žízně, který může být u některých jedinců oslabený. Na pozoru by měli být hlavně starší lidé a ženy. Za
běžných klimatických podmínek ztrácí naše tělo asi 1,85 až 2,6 litrů tekutin denně, a to močí, dýcháním či pocením. Teplé počasí riziko dehydratace ještě zvyšuje, neboť právě pomocí zvýšeného pocení snižujeme teplotu našeho těla.

Jak poznáme dehydrataci?

Příznaky dehydratace jsou závislé na ztrátách vody z organismu.

Při mírné dehydrataci pociťujeme žízeň, sliznice jsou suché a snižuje se množství moči, která je tmavá a koncentrovaná.

Při ztrátách větších dochází navíc k poklesu krevního tlaku, objevuje se zrychlený puls, bolesti hlavy, poruchy soustředění, ospalost, závratě, hrozí riziko pádu.

Těžká dehydratace pak může vést k poškozením ledvin a k jejich akutnímu selhání s nutností hospitalizace. Může se jednat o stavy velmi závažné, kdy pacient je přímo
ohrožen na životě.

„Dehydratace, nízký obsah vody v těle, ohrožuje náš fyzický i psychický výkon. Může zhoršovat zdravotní stav nemocných či průběh onemocnění,“ varuje MUDr. Ondřej Remeš a připomíná: „Zvláštní pozornost věnujme nemocným lidem a těm, kteří si o nápoj sami neřeknou.“

Co pít?

K nejvhodnějším nápojům, které můžeme využívat ke stálé konzumaci, patří obyčejná pitná voda z vodovodu, vody balené (kojenecké, pramenité či slabě mineralizované přírodní vody bez oxidu uhličitého), neslazené, a ne moc silné čaje (zelené), vodou ředěné ovocné či zeleninové cukrem nepřislazované přírodní šťávy. Vhodnými zdroji tekutin jsou také ovoce a zelenina jako například rajčata, okurky, melouny, jahody nebo citrusy.
Slazené nápoje (limonády, kolové nápoje, či slazené ovocné nápoje) nejsou vhodným zdrojem tekutin, protože obsažený cukr zvyšuje pocit žízně! Pro doplnění příjmu tekutin lze použít středně mineralizovaných přírodních vod. Dospělý by jich ovšem neměl vypít více než 500 ml za den, dítě samozřejmě méně.

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na