Infarkt myokardu: V léčbě patříme ke světové špičce

Česká republika patří na první místo v Evropské unii v záchytu a léčbě akutních infarktů myokardu. Pacienti po nekomplikovaných infarktech odcházejí nejpozději po pěti dnech z nemocnice domů. Podmínkou návratu do kvalitního života však je dodržování předepsané léčby i úprava životního stylu.

Infarkt myokardu: V léčbě patříme ke světové špičce

Srdeční infarkt neboli tzv. infarkt myokardu lze zjednodušeně popsat jako úmrtí části srdečních buněk. Dochází k němu v důsledku náhlého uzávěru nebo výrazného zúžení věnčité (koronární) tepny, která zásobuje příslušnou oblast.

Jak vzniká infarkt?

Nejčastější příčinou vzniku srdečního infarktu je proto ateroskleróza (kornatění tepen). Je to složitý proces, při kterém se do stěny tepen ukládají tukové částice (např. cholesterol), které se postupně hromadí v určitých místech a dávají vznik tzv. aterosklerotickým plátům. Aterosklerotické pláty snižují pružnost tepen a mohou svým narůstáním postupně i zužovat jejich průsvit. Akutní infarkt myokardu potom vzniká nejčastěji tak, že jeden aterosklerotický plát praskne směrem dovnitř cévy a na prasklém plátu se vytvoří krevní sraženina, která koronární tepnu ucpává. Tím dojde k nedokrevnosti buněk, které postižená tepna dosud zásobovala krví. Pokud nedokrevnost trvá více než přibližně 20 minut, začínají srdeční buňky odumírat a vzniká tak infarkt.

„Není pravda, že infarkt myokardu se týká pouze lidí ve vyšším věku. Máme hodně pacientů, kteří prodělali infarkt mezi 20 a 30 rokem. A počet těchto pacientů relativně narůstá,“ upozorňuje  profesor MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., MBA, FESC, přednosta I. interní kardiologické kliniky nemocnice v Olomouci.

Neznámá bolest a další příznaky

Akutní infarkt se nejčastěji projevuje jako silná, v klidu vzniklá, tlaková, svíravá nebo pálivá bolest na přední straně hrudníku. Specifické na této bolesti je to, že nejde přesně lokalizovat místo odkud vychází, a také skutečnost, že je pro nás naprosto nová, neznámá.

V některých případech se bolest může objevit i mezi lopatkami, v zádech, v nadbřišku, v krku, dolní čelisti či v horních končetinách, nebo se do těchto míst může šířit z hrudníku. Dalšími příznaky mohou být dušnost, zvracení, bušení srdce, pocení, mdloby, úzkost nebo krátkodobá ztráta vědomí.

První pomoc při podezření na infarkt

Nemocný s akutním infarktem myokardu je v přímém ohrožení života! Zásadním faktorem, který ovlivňuje šanci na přežití, je čas. Objeví-li se proto u někoho výše popsané příznaky – především bolest na hrudi (zvláště trvá-li déle než 10 minut), měl by postižený nebo jeho okolí co nejdříve kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu (telefon 155 nebo 112).

Do příjezdu lékařské pomoci by měl nemocný zůstat v klidu. Dojde-li k srdeční zástavě (bezvědomí, zástava dechu, není hmatný puls), měla by být ihned zahájena neodkladná resuscitace (především srdeční masáž).

Nepodceňujte své potíže, jde o život

Zásadním faktorem, který ovlivňuje šanci na přežití, je čas. Postižený, nebo jeho okolí by mělo kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu ideálně do 10 minut od chvíle, kdy postižený pocítil příznaky infarktu. Sanitka dorazí na místo do 15 minut. Záchranáři při podezření na infarkt pacienta vyšetří a během 10 minut natočí EKG přímo v sanitce. Pokud infarkt u postiženého potvrdí, odvezou pacienta nikoliv na akutní příjem do nejbližší nemocnice, ale přímo do nejbližšího specializovaného katetrizačního centra, kde se lékaři na jeho příjezd předem připraví. Pacient by se měl do tohoto centra dostat do 2-3 hodin od infarktu, v ideálním případě hned v první hodině, které lékaři říkají „zlatá“. Tato doba je pro záchranu srdečního svalu nejdůležitější a pacienti pak mají nejvyšší šance na návrat do předchozího života bez výrazných limitací. Na druhou stranu dnes lékaři dokáží v mnoha případech zachránit i ty pacienty, kteří jsou operováni s mnohahodinovým zpožděním – 12 a dokonce i 24 hodin po infarktu.
Předpokládá se, že až 30 % pacientů se srdečním infarktem zemře. K drtivé většině úmrtí však dojde ještě před příjezdem záchranné služby u nemocných, kteří podcení příznaky infarktu a nepřivolají záchrannou službu včas. „Většina pacientů s akutním infarktem myokardu se dostane k pomoci včas. Přesto někteří nemocní zbytečně umírají díky nedostatečné informovanosti. Lidé s podezřením na infarkt by neměli se zavoláním rychlé záchranné služby váhat. Zvláště pacienti s diabetem, by neměli příznaky infarktu podceňovat,“ radí profesor Táborský. Dodává, že úmrtnost po přijetí do nemocnice díky pokrokům v současné medicíně v posledních pětadvaceti letech výrazně poklesla z cca 13 % na dnešních 5-6 %.

Stále v pohotovosti

V České republice funguje k dnešnímu dni 22 specializovaných katetrizačních center, kde jsou lékaři 24 hodin denně 7 dní v týdnu připraveni postarat se o pacienty s infarktem myokardu. Moderní zákrok jim trvá pouhých dvacet minut a nejdéle po 5 dnech (v případě nekomplikovaného zákroku) vás propustí z nemocnice domů. Seznam pracovišť najdete na stránkách České kardiologické společnosti www.kardio-cz.cz.

Co se děje během zákroku?

„Cílem zákroku prováděného v katetrizačním centru (tzv. perkutánní koronární intervence) je zprůchodnění tepny, jejíž uzávěr nebo výrazné zúžení způsobilo infarkt. Provádí se vpichem přes kůži. Díky časnému zprůchodnění postižené tepny je možné zabránit dalšímu odumírání srdečních buněk. Pro udržení průchodnosti cévy je při tomto zákroku možno zavést i tzv. stent (výztuž cévy),” vysvětlil doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, z Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice v Brně.

Ke zprůchodnění tepny se používá tzv. balonkový katétr. Jedná se o katétr, který má na svém konci balonek. Zavádí se nenafouknutý až do postiženého místa, kde se nafoukne, a tím se postižené místo opět rozšíří.

K vyztužení místa se pak může použít tzv. koronární stent. Je to drátěná trubička (používají se různé materiály), která je nejprve navlečena na nenafouknutý balonkový katétr. Po jeho zavedení do postiženého místa a nafouknutí balonku se stent rozvine a vmáčkne do stěny postižené tepny. Poté se balonkový katétr vyfoukne a odstraní, zatímco stent ve stěně tepny zůstává a pomáhá ji udržet průchodnou.

Režim a léčba po návratu domů

Přes veškerý technologický pokrok se i po úspěšném zákroku může vzácně postižené místo znovu ucpat, významně zúžit nebo může dojít k zúžení či ucpání cévy na jiném místě např. z důvodu pokračující aterosklerózy. Proto je pacientům ještě před propuštěním z nemocnice obvykle předepsána farmakologická léčba. Její klíčovou součástí je protidestičková léčba. Ta omezuje vznik sraženiny jak v srdečních tepnách, tak v zavedeném stentu. Tato léčba snižuje riziko úmrtí z kardiálních příčin až o 21 %. Nutná je často i úprava životního stylu zahrnující odvykání kouření, úpravu stravovacích návyků, pravidelné fyzické aktivity i vyhýbání se stresu. „U diabetiků je pak naprosto zásadní dobrá kompenzace diabetu,“ říká profesor Táborský.

Dodržování předepsané léčby i úprava životního stylu jsou pro úspěšný návrat pacientů ke kvalitnímu životu nezbytné. Přesto se většina nemocných dostatečně neléčí – do roka po infarktu užívá podle zahraničních zdrojů předepsanou léčbu jen přibližně 20 % z nich.

Režimová opatření po infarktu

  • Nekouřit !!!
  • Zařadit pohybové aktivity (stačí pravidelná chůze)
  • Snížit tělesnou váhu (alespoň o 10 %)
  • Dodržovat léčebný režim (užívat předepsané léky)
  • Chodit na pravidelné kontroly k lékaři
  • Kontrolovat přidružená onemocnění (cukrovka, vysoký krevní tlak…)
  • Dodržovat dietní opatření
  • Je možné absolvovat i pobyt v lázních

Mobilní aplikace pro pacienty po infarktu

Pro pacienty, kteří prodělali infarkt myokardu, ale i jejich rodinné příslušníky, vznikla edukační aplikace Virtual Heart CZ. Ta informuje nejen o příčinách a následcích infarktu myokardu, ale také o intervenční terapii, následné medikaci a nezbytné úpravě režimu.

Dieta proti infarktu

Studie PURE, představená letos v Mnichově, vyzdvihla sedm klíčových kategorií potravin, jejichž pravidelná konzumace snižuje úmrtnost pacientů z kardiovaskulárních příčin. Jedná se o ovoce, zeleninu, ořechy, luštěniny, ryby, mléčné výrobky a nezpracované červené maso (tedy nikoliv např. salámy, paštiky apod.) Jiná čerstvá studie potvrdila, že podobné účinky má kombinace středomořské stravy a ořechů.

Nepleťte si infarkt a srdeční selhání

Infarkt a srdeční selhání často lidé pokládají za jedno a totéž, ve skutečnosti jsou to však dvě zcela odlišná onemocnění srdce. Srdeční selhání je nemoc, při které naše srdce nezvládá plnit základní funkci a dostávat do našeho těla dostatečné množství krve, která se tak hromadí na nesprávných místech. Zatímco infarkt má pouze akutní formu, srdeční selhání se může rozšiřovat postupně, jeho projevy jsou nenápadné a často je lidé přehlížejí. Infarkt ale může být jednou z příčin srdečního selhání.

 

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x