Hrozí nám onemocnění štítné žlázy?

Jak se onemocnění štítné žlázy projevují?

Zvýšená funkce štítné žlázy (hypertyreóza) se projevuje např. zvýšenou nervozitou, nesnášenlivostí tepla, výraznějším pocením, bušením srdce, jemným třesem prstů a hubnutím při dobré chuti k jídlu, poruchami srdečního rytmu, někdy průjmy. U diabetiků bývá sklon k hypoglykémiím a diabetici 1. typu jsou ohroženi velkými výkyvy hladin cukru v krvi, tzv. brittel diabetem.
Snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) se projevuje např. sníženou výkonností (fyzickou i psychickou) a sklonem k depresím, zimomřivostí, prosáknutím podkoží v obličeji a na končetinách, suchou kůží a sklonem k zácpě. Diabetici mohou pozorovat zvýšení hladin cukru v krvi i při zachovávání všech doporučených léčebných i režimových opatření.

Léčba těchto poruch není složitá, ale čím dříve se s ní začne, tím lepší jsou výsledky. Při správné léčbě mají onemocnění příznivý průběh a neovlivňují délku ani kvalitu života.

Choroby štítné žlázy se také často projevují jako zvětšení či zmenšení štítné žlázy. Zvětšení štítné žlázy (struma či vole) je zvláště varovným příznakem a důvodem pro vyšetření struktury a funkce štítné žlázy. Je-li významné, může způsobit i mechanické obtíže, potíže při polykání, dušnost a nepříjemné pocity v oblasti krku.

Souvisí spolu cukrovka a choroby štítné žlázy?

Cukrovka a onemocnění štítné žlázy spolu vzájemně úzce souvisí a vztahy mezi těmito chorobami jsou oboustranné. V minulosti byla ve středu zájmu spíše cukrovka u pacientů s chorobami štítné žlázy. Ovšem jak naznačují dlouhodobá sledování, mají i nemoci štítné žlázy u diabetiků velký význam a jejich výskyt je prokazatelně častější než u zdravých lidí.
Riziko chorob štítné žlázy u diabetiků zvyšuje nedostatek jódu, který je při onemocnění cukrovkou častější, i v naší dnes již dobře saturované populaci, a také závažnější.
Spolu se stoupajícím výskytem diabetu a některých onemocnění štítné žlázy v našich podmínkách vzrůstá i procento pacientů, kteří trpí oběma zmíněnými chorobami současně.

Onemocnění štítné žlázy a vznik diabetu u těchto nemocných

Pacient, který se léčí s onemocněním štítné žlázy (tyreopatií), je ve zvýšené míře ohrožen vznikem diabetu. Z tohoto důvodu je vhodné u nemocných s tyreopatií vyšetřit také glukózovou toleranci, a to zvláště u osob, která mají rizikové faktory pro vznik diabetu.

Nejčastějším onemocněním štítné žlázy, které se vyskytuje se v naší populaci, nyní dobře zásobené jódem, jsou poruchy funkce štítné žlázy z autoimunitních příčin.

Autoimunitní zánět štítné žlázy

Autoimunitní tyreoiditida (autoimunitní zánět štítné žlázy) postihuje až 15 % žen v naší populaci. Tento zánět není vyvolán infekcí. Slovo autoimunitní nám naznačuje, že je způsoben napadením buněk štítné žlázy vlastními bílými krvinkami, které zajišťují obranu organismu. Projevuje se snížením funkce štítné žlázy (hypotyreózou), někdy zvětšením štítné žlázy u jiných forem jejím naopak jejím zmenšením až úplným vymizením funkční tkáně. Někdy se hlavně na počátku onemocnění může na přechodnou dobu dostavit zvýšení funkce štítné žlázy. Onemocnění probíhá skrytě řadu let, než se plně projeví.

Gravesova – Basedowova choroba

Dalším typem autoimunitní choroby štítné žlázy je Gravesova – Basedowova choroba, která se projeví zvýšenou funkcí štítné žlázy (hypertyreózou) a v některých případech i nebezpečným postižením očí – endokrinní orbitopatií. Tyto choroby se často sdružují s diabetem 1. typu, jenž je rovněž autoimunitním onemocněním. Vyšší frekvence výskytu onemocnění štítné žlázy je popsána i mezi diabetiky 2. typu.
U nemocných s chorobou štítné žlázy je vždy vhodné podrobně vyšetřit toleranci cukrů. A v případě pozitivního nálezu zahájit účinnou léčbu.
I když po normalizaci funkce štítné žlázy porucha glukózové tolerance nebo dokonce cukrovka zmizí, stejně přetrvává riziko vzniku diabetu v průběhu dalšího života pacienta. Nemocný proto musí být trvale sledován.

Choroby štítné žlázy způsobené nedostatkem jódu

Vedle autoimunitních onemocnění jsou poruchy funkce štítné žlázy způsobené nedostatkem jodu v potravě a okolním prostředí. Nedostatek jódu může vést ke zvětšení štítné žlázy a její uzlové přestavbě. Štítná žláza se těmito mechanismy snaží udržet dostatečnou produkci hormonů, které jsou nezbytné při správném nastavení rychlosti metabolismu a hospodaření s energií v těle. S nedostatkem jódu souvisí i zvýšený výskyt folikulárního karcinomu štítné žlázy v populacích s nedostatečným přívodem jódu.

Jodový deficit a jeho řešení v České republice

Česká republika patří mezi oblasti s výrazným nedostatkem jodu v prostředí. Jodovým deficitem byli v minulosti nejvíce postiženi obyvatelé ve východních částech, zejména v oblasti Českomoravské vrchoviny, západních a jižních Čechách, v části jižní Moravy a v Jeseníkách. Což se v těchto oblastech projevovalo vysokým výskytem strumy, v nejtěžších případech pak kretenizmem (těžké poškození mozkových funkci vedoucí k výraznému snížení intelektu a postižení vnitřních orgánů). Po druhé světové válce podrobně zmapovala problém jodového deficitu v naší zemi lékařská skupina profesora Šilinka.

Bylo přikročeno k celoplošné jodidaci kuchyňské soli, přidáním jodidu draselného (KI), protože sůl je konzumována bez ohledu na sociální a ekonomické rozdíly a spotřeba zůstává přibližně stejná po celý rok.

Tato cesta se ukázala jako velmi efektivní a vedla k odstranění nejhorších důsledků nedostatku jódu v České republice. Ovšem v 80. letech počal výskyt strumy znovu stoupat, děti nevyjímaje. Výsledky získané týmem prof. Zamrazila v 90. letech ukázaly, že zásobení není populace jodem stále není dostatečné. Proto byl změněn postup jodidace soli. Do kuchyňské soli je od této doby přidáván chemicky stálejší jodičnanem draselným (KIO3) v dávce 33 až 58 mg na kilogram soli, což odpovídá 20 až 34 mg jodu na kg soli. V doporučeném denním množství kuchyňské soli (6 g) je obsaženo 180 mikrogramů jódu.

Ovšem pozor, sůl používaná při výrobě potravin jodidovaná obvykle nebývá (uzeniny, slané sušenky, hotové pokrmy, konzervy, tavené sýry, brambůrky, solené ořechy, apod.).

Dobrá zpráva je, že v posledních několika letech podíl jodované soli používané v potravinářském průmyslu vzrostl z 20 na 70 %. Tímto opatřením a dostatečnou osvětou došlo k celkovému zlepšení situace. Již před 8 lety byly zveřejněny velmi uspokojivé výsledky studie mapující zásobení naší populace jódem. Většina obyvatel ČR má dostatečný přísun jódu potravou. Stále jsou ovšem mezi námi skupiny lidí, ohrožených nedostatkem jódu.

Zvýšený přísun jódu potřebují:                                                                                                                    

• senioři
• těhotné a kojící ženy
• předčasně narozené děti
• kojenci a batolata
• dospívající dívky
• diabetici

Jodový deficit u diabetiků nelze vysvětlit jen nadměrným močením při nedobře kompenzované cukrovce. Nebo dietními opatřeními, restrikcí soli. Diabetici se často léčí s vysokým krevním tlakem, mají doporučeno omezení solení, nesmí si jídlo přisolovat. Všichni diabetici by si měli zajistit přísun dostatečného množství jódu, pomocí tablet jodidu draselného a případně i zvýšením konzumace mořských či jiných plodů moře, které by se měli objevit na našem stole alespoň 2x týdně.

A co strumigeny?

Vedle nízkého obsahu jódu v jídelníčku mohou nepříznivě ovlivnit správnou funkci štítné žlázy i některé látky z naší potravy. Nepříznivý vliv mají sloučeniny, bránící oxidaci jodidu na jod či jinak blokující tvorbu hormonů štítné žlázy.

Látky s nepříznivým vlivem na funkci štítné žlázy

– thiokyanidy (cigaretový kouř)
– dusičnany (součást průmyslových hnojiv).

Nepříznivé účinky se projeví pouze při nadměrné nebo jednostranné konzumaci

• látky obsažené v brukvovité i jiné zelenině − v kapustě, zelí, kedlubnách, ředkvičkách a ředkvích, cibuli, hrachu, rajčatech, špenátu
• luštěninách − sojových bobech a výrobcích z nich, léky, například sulfonamidy

V poslední době se dostává do potravy stále více umělých strumigenů z pesticidů a insekticidů.

Co když je jódu nadbytek?

Maximální denní dávka jódu nebyla dosud stanovena, avšak předpokládá se, že se odvíjí od obvyklého přísunu jódu potravou a množství jódu v životním prostředí. Lidé žijící v přímořských oblastech bývají lépe adaptováni na vysoké dávky jódu. Liší se také mezi jednotlivými jedinci. V Evropě bývá průměrný příjem jódu 500μg /den. Zdravá štítná žláza se však adaptuje na vysoký přívod jodu bez závažných poruch.

Onemocnění štítné žlázy u diabetiků

Výskyt tyreopatií stejně jako výskyt diabetu stoupá v populaci s věkem. U většiny chorob z těchto dvou skupin existuje genetická predispozice a uplatňuje se vliv stresu. Diabetici 1. typu jsou ohroženi především autoimunitními tyreopatiemi (autoimunitní tyreoiditidou, Graves-Basedowovou chorobou). Ale i diabetes 2. typu má úzkou vazbu s některými tyreopatiemi, překvapivě i s autoimunitní tyreoiditidou.

Frekvence výskytu

Frekvence tyreopatií a diabetu v ČR je přibližně stejná. Onemocnění štítné žlázy jsou až 6x častější u žen. Cukrovkou onemocní ženy stejně jako často muži. Na základě těchto skutečností, bychom mohli předpokládat, že asi 5% diabetiků bude postiženo tyreopatií. To ovšem neodpovídá realitě. V literatuře lze najít, že 10 – 50 % diabetiků má současně onemocnění štítné žlázy. Výskyt autoimunitní tyreoiditidy, což je nejčastější tyreopatie v naší populaci, byl popsán až u 30 % diabetiků 1. typu a u 20 % diabetiků 2. typu. Strategie léčby se neliší. Opět je na prvním místě snaha normalizovat funkci štítné žlázy, což zároveň pomůže při zlepšení kompenzace cukrovky, přičemž léčbu diabetu je třeba také patřičně upravit. Na společný výskyt cukrovky a chorob štítné žlázy je v praxi nutné myslet.

Znáte všechny žlázy s vnitřní sekrecí v našem těle?

• podvěsek mozkový
• šišinka
• štítná žláza
• příštítná tělíska
• slinivka břišní – Langerhansovy ostrůvky
• nadledviny
• vaječníky
• varlata

MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.

1928

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný