Hojení diabetických vředů a správná péče o nohy

Pokud u diabetika dojde i při vší opatrnosti k poranění nohy, pečlivě ránu vydezinfikujeme a přelepíme náplastí. Musíme pravidelně sledovat, zda se hojí. Jestliže se poraněné místo zdá červené, oteklé, a když se otok či zarudnutí šíří do okolí, případně pokud rána bolí a škube v ní, je lépe navštívit…

Hojení diabetických vředů a správná péče o nohy

Zásady, jejichž striktní dodržování je nezbytné pro úspěšné zhojení vředů na nohou u diabetiků:

1. správné lokální ošetření rány (vředu či defektu)
2. dostatečně rázná léčba infekce
3. zlepšení prokrvení při cévním postižení
4. odlehčení nohy
5. co nejtěsnější kompenzace diabetu (správná léčba cukrovky)

Příčiny vzniku vředů na nohou

Příčina vzniku vředů na nohou diabetiků bývá většinou kombinovaná, tedy zhoršené prokrvení v důsledku postižení cév (diabetická angiopatie) a poruchy vedení nervového vzruchu (diabetická neuropatie), zejména poruchy citlivosti a narušené vnímání bolesti. Nezbytným opatřením je odstranění zatížení končetiny, zejména v místě defektu. K tomuto účelu lze použít invalidní vozík, berle, snímatelnou tzv. chodící sádru či terapeutickou botu. Při zvláště komplikovaných situacích je někdy nutné alespoň po omezenou dobu klidový režim na lůžku.
Pokud je to třeba, provádějí se operační zákroky ke zlepšení prokrvení končetiny, cévní operace nebo rozšíření zúžené části cévy balónkem (angioplastiky).
Dobré prokrvení je nutné pro zhojení defektu a tyto zákroky nenahradí žádné léky. Defekt bývá ve většině případů infikován a je třeba podávat pacientovi antibiotika celkově dlouhou dobu v dostatečně vysokých dávkách.

Jak poznáme, že je rána infikovaná?

Infikované rány bývají oteklé, zarudlé, teplé. Otok i zarudnutí se šíří do okolí. Rána bývá velmi bolestivá, ovšem při diabetické neuropatii může být bolest jen mírná nebo může zcela chybět. O těchto obtížích je nutné informovat ošetřující lékaře (chirurga či pediatra i diabetologa), kteří vyberou účinná antibiotika. Dávkování, časové intervaly mezi jednotlivými dávkami a délku užívání antibiotik musí nemocný striktně dodržovat. V opačném případě dojde k selekci proti antibiotikům odolných (rezistentních) kmenů. Defekt se nezhojí, začne se nekontrolovatelně šířit a amputace se stane nezbytným opatřením k záchraně celé končetiny i života nemocného.

Jak o ránu pečovat?

Správná lokální léčba je rovněž významná. Ránu je třeba pravidelně čistit, aby se podpořila tvorba nové tkáně a proces hojení. K dezinfekci je nutné používat šetrné dezinfekční prostředky, preparáty jódu, peroxid vodíku. Ke krytí rány bylo vyvinuto velmi mnoho různě vhodných prostředků. Ty usnadňují čištění rány a její hojení (granulaci) i tvorbu nové kůže. Speciální obvazy je možné ponechat na ráně i několik dnů. Při domácím ošetřování vředů na nohou je nutné důsledně dbát instrukcí lékařů a zdravotních sester, kteří vás ošetřují. Pokud již k deformitám nohou u pacienta dojde, je vhodné po zahojení zajistit nemocnému speciální ortopedickou obuv vyráběnou na míru podle individuálních požadavků.

Jak může diabetik předcházet vzniku syndromu diabetické nohy?

Syndromu diabetické nohy bývá lépe předcházet, než ho nákladně a zdlouhavě léčit.

  • správná léčba cukrovky
  • dodržování diabetické diety
  • dodržování denního režimu
  • užívání léků nebo aplikaci dávek inzulínu stanovených ve spolupráci s ošetřujícím lékařem.
  • každodenní péče o nohy
  • každodenní koupel ve vlažné vodě
  • teplota vody nejvýše 37°. Teplotu je vhodné změřit teploměrem nebo alespoň orientačně ponořením lokte do lázně. Nemocní cukrovkou mají obvykle snížené vnímání tepelných i bolestivých podnětů na nohou a mohli by se opařit.
  • nohy denně prohlížet. Vpřípadě, že si diabetik není schopen prohlédnout nohy sám, požádá někoho z rodiny nebo použije zrcátko.
  • NEKOUŘIT! Prevence vzniku syndromu diabetické nohy je další důvod, proč by diabetik neměl kouřit.
  • zatvrdlou kůži, tvořící se u diabetiků ve zvýšené míře pravidelně obrušovat. K jejímu pravidelnému odstraňování se hodí nejlépe pemza. V žádném případě nesmí být používány ostré nástroje. Po umytí je nezbytné nohy pečlivě osušit zejména mezi prsty.
  • Aplikace hydratačních krémů brání nadměrnému vysušení pokožky a vrací jí pružnost. Ovšem oblast mezi prsty je třeba vynechat. Nehty na prstech nohou se zásadně zastřihují do rovna.
  • Pravidelné odborné provedení pedikúry lze doporučit. zarostlé nehty a mozoly nechat vždy odstranit odborníkem. Je třeba informovat pedikérku o tom, že trpíte cukrovkou.

Volba vhodné obuvi

Nesprávná obuv, ale i ponožka či punčocha je nejčastější zevní příčinou vzniku defektu na noze u diabetiků.

  • Obuv nesmí nikde nohy tísnit ani tlačit, měla by být dostatečně široká, o 1-2 cm delší než noha.
  • Obuv musí být prodyšná, vyrobená z přírodních materiálů (kůže, bavlna)
  • Důležitý bývá dostatek prostoru pro prsty, nohu nesmí tísnit ani v jiných místech. Nejvhodnější jsou boty šněrovací s mírně zvýšenou částí pod patou.
  • Podpatek má být maximálně 3 cm vysoký.
  • Vyšší podpatky nelze doporučit, protože při jejich nošení dochází k přetěžování klenby nohy a zvýšenému tlaku na plosku nohy.
  • Šněrování nebo suchý zip jsou důležité i z hlediska dostatečné fixace nohy.
  • Možnost částečného upravení šířky boty je užitečná. Osvědčené je měření šířky boty v místě příčné klenby. Aby nedocházelo ke zvýšení tlaku na hřbetní plochy prstů, je účelné dbát na přiměřenou výšku boty.
  • Podrážka má být tužší, aby nedocházelo k nadměrnému tlaku na plosku nohy, vložka naopak má být měkká a elastická.
  • Výhodný je kolébkovitý tvar podrážky. Mediální okraj boty má být rovný, tímto opatřením je snížen škodlivý tlak na palec.
  • Boty bývá nejlepší zkoušet odpoledne, protože noha je po celodenní námaze naběhlá.
  • I sandály a domácí pantofle musí dobře padnout.
  • Novou obuv je lépe mít na nohou zpočátku krátce a nohy častěji prohlížet.
  • Před obutím by diabetik měl vnitřek bot prohlédnout a prohmatat, zda v nich nejsou kamínky, praskliny nebo jiné závady, které by mohly způsobit otlak nebo poranění.
  • Užitečným opatřením bývá několikrát denně se přezout, aby se předešlo dlouhému působení tlaku na stejná místa na nohou.
  • Neméně důležitý je i výběr punčoch a ponožek. Důležitá je především jejich správná velikost. Lemy nesmí škrtit nebo naopak být příliš volné, aby se ponožky neshrnovaly. Ponožky nebo punčochy je třeba každý den měnit.
  • Diabetici nesmí nikdy chodit naboso, ani doma ani venku. Hrozí zde velké riziko poranění, byť malého, které by mohlo zůstat nepovšimnuto, a tak i neošetřeno.
  • Pokud si diabetik chce výběr správné obuvi usnadnit a mít jistotu, je na místě zvolit profylaktickou obuv od renomovaných výrobců.

Jak by tedy měl vypadat ideální materiál na ponožky či punčochy pro diabetiky?

Materiál by měl být nenasákavý; schopný podporovat termoregulaci; naopak by neměl podporovat množení choroboplodných zárodků; v ideálním případě by měl mít antimikrobiální účinek; měl by umožňovat a podporovat regeneraci tkání; musí být příjemný a trvanlivý. Ideálním materiálům se blíží přírodní materiály, tedy bavlna a vlna. Ovšem tyto textilie jsou nasákavé a nemají antibakteriální vlastnosti. Bavlnu můžeme sice prát za vysokých teplot, ale vlnu nikoliv, takže nemůžeme předejít množení choroboplodných zárodků. Na našem trhu se objevily ponožky či punčochy z materiálů, obsahujících částice stříbra, které mají antibakteriální vlastnosti.
Ještě vhodnější alternativou než tyto čistě přírodní materiály jsou nově vyvinuté materiály tzv. Nanovlákna. Toto vlákno je nenasákavé, zabraňuje množení choroboplodných zárodků a svými tepelně izolačními vlastnostmi zlepšuje prokrvení končetin. Zlepšení zásobení tkání kyslíkem je důležité nejen pro předcházení vzniku defektů, ale také pro jejich hojení. Další výhodou je dostatečná trvanlivost těchto nových vláken vlákna, jejich vlastnosti se praním ani nošením nemění.
Aby pacient ponožky z takových materiálu pravidelně používal, musí být jejich nošení příjemné, což moderní nanovlákna splňují stejně jako bavlna či vlna.

Chraňte své nohy před infekcí!

Podceňovaná, a proto velmi nebezpečná jsou plísňová onemocnění kůže nebo nehtů. Kůže narušená takovým onemocněním se stává vstupní branou pro závažnější infekce. Plísně na kůži mohou mít podobu svědivých puchýřků, často se objevujících mezi prsty. Na nehtech se projevují zesílením, zhrubnutím nehtu a změnou jeho barvy. Léčbu přenecháme odborníkům. Prádlo je nutné vydezinfikovat vyvařením. Protiplísňové účinky má také přidání octa do poslední lázně při máchání prádla. Ponožky vyrobené z nanovláken s antimikrobiální povrchovou úpravou není nutné vyvářet ani dezinfikovat.
Všechny boty je třeba ošetřit protiplísňovými prostředky. Při návštěvě bazénu, sauny nebo jiného sportovního zařízení je třeba chránit nohu obuví i zde.

Co říci na závěr?

Závažným pozdním následkem cukrovky je poškození cév a nervů dolních končetin, které ve výsledku vede k rozvoji syndromu diabetické nohy. Podle statistických údajů zapříčiňuje 70% všech amputací dolních končetin. Nejdůležitějšími faktory přispívajícími ke vzniku a rozvoji vředů či deformit na nohou diabetiků jsou poškození nervů cukrovkou, zhoršené prokrvení také v důsledků poškození cév hyperglykémií, malá poranění, praskající zatvrdlá kůže a deformity nohou vedoucí k otlakům. Léčba syndromu diabetické nohy je nejen velmi nákladná, ale také zdlouhavá a ne vždy úspěšná, proto je prevence tak významná. Spočívá ve správné léčbě diabetu a kvalitní péči o nohy, dodržování diabetické diety a denního režimu i ostatních léčebných opatření. Je nezbytné mít stále svoji cukrovku pod kontrolou.

MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.
Diabetologická ambulance Chrudim

Diskuze k článku

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz