
Nela Třetinová: „S cukrovkou žiju naplno. Nečekám, žiju.“
Když jsme domluvili rozhovor s Lucií Benešovou, zeptali jsme se čtenářů na stránce DIAstylu na Facebooku, jaké otázky by jí položili oni. Jejich dotazy se nejčastěji obdivně točily kolem hereččiny postavy.
To byla velká motivace. Kostýmky ušité na tělo, do toho víte, že televize opticky přidává zhruba pět kilogramů, takže to šlo samo. Vždy se dobře hubne nebo tvaruje postava, když máte motivaci. Ať je to práce, zdraví nebo nová láska. Je to hlavně v hlavě. Stačí pak omezit jídelníček a vnímat, co jíte, a nezobat dobroty navíc.
Sleduji tak nějak přiměřeně. Kupuji ráda kvalitní potraviny, maso, vajíčka a mléko nám vozí pravidelně farmář Julek, nekupuji domů žádné sladké, dochucené nápoje a trvanlivé potraviny. Voda s citronem nebo maximálně bezinková šťáva to jistí. Ale neříkám, že občas nezahřešíme.
Miluju topinky a tatarák. Občas neuškodí, ale jen když je to s mírou…
Já a sport nic moc, ale ráda „výletuju“ a pohybuju se pěšky. Snažím se nepoužívat výtah, plavu, občas lyžuji a jezdím na kole. Dá se říct, že vše pro zábavu a rekreačně.
Podle mě si člověk udělá volno, na co opravdu chce a co ve svém životě preferuje. Času mám samozřejmě méně, ale nikdy si neodepřu kino či výlet s kamarádkami nebo rodinou. Nevydržím dlouho sedět doma a musím pořád něco zažívat.
Válení na gauči je u mě vzácnost, ale někdy v zimních nevlídných dnech i na to dojde. Nebo ležení s knihou u moře či bazénu taky není marný.
Musím upřesnit, že dvě z nich jsou už dospělé, takže ty už nehlídám a občas pomůžou, ale je pravda, že starosti někdy nadělají větší než ty menší caparti. A dvanáctiletý Štěpán se šestiletou Larou už se docela umí ohlídat sami nebo pomáhají naše úžasné babičky. Mezi dětmi je větší věkový rozdíl, tak to nebylo nikdy tak dramaticky složité, jako když má někdo tři děti těsně po sobě.
Jsem hrdá na Dejme dětem šanci a na to, že mohu být patronkou tak skvělé a fungující organizace. Pomáháme dětem z dětských domovů hlavně při odchodu a startu do nového života, protože je to pro ně velmi těžký moment, a taky pro ně hledáme během pobytu v dětském domově nějakého kamaráda, přítele či podporovatele, ať už se to týká kroužků, zdravotních potřeb či výletů. Potřebují mít někoho jen pro sebe jako sůl.
Vždy ráda dorazím na akce nebo s kolegy v divadle prodáváme po představení dětské kalendáře nebo jedu, kam je potřeba. To není zaměstnání, ale radost.
Ano, budeme mít brzy skvělou velkou akci Běháme pro děti, a to 9. září v parku na Pankráci. Je to už čtvrtý ročník. Čím dál doběhnete, tím víc pomůžete. Uvádí to Vláďa Hron a bude plno i jiné zábavy a atrakcí pro děti.
Měla jsem v té době devítiletého Luciana a dvouletého Štěpána. Možná o to víc jsem cítila, jak ty mrňousové potřebují lásku a domov a pořád jsem myslela na ty, kteří to vůbec neznají. A pak jsme si společně s manželem řekli: pojďme pomoct konkrétně! Zachráníme jeden lidský život… nebo se o to alespoň pokusíme. A Sáru máme doma už jedenáct le
179
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný