-- reklama --

Herečka a zpěvačka Daniela Šinkorová: „Když divadla nehrála, rozvážela jsem pizzu“

Herečka a zpěvačka Daniela Šinkorová: „Když divadla nehrála, rozvážela jsem pizzu“
Herečka a zpěvačka Daniela Šinkorová Zdroj: Shutterstock

Kdo ví, jestli tenhle rozhovor s Danielou Šinkorovou není na dlouho poslední v Česku. Láká ji totiž vyrazit do Itálie a dokázat tamním mužům, že existují i fakt dobré pizzařky. Spíš se to ale jen tak nestane, má teď spoustu hezkých rolí, jak během našeho povídání zazní.

Není žádným tajemstvím, že ráda vaříte. Jde kralovat v kuchyni, a přitom si udržet takhle štíhlou postavu? Soudě podle sebe, myslím, že ne.

Je fakt, že si tak nějak zuby nehty udržuji velikost 38, někdy 36, ale teď je to spíše díky tomu, že mám hodně pohybu díky pejskovi Mimi, nalezenkyni, kterou jsme si přivezli v létě ze Sardinie. A když doma vařím, tak se nějakým záhadným způsobem najím očima, vůní a fantazií. Když je to pak hotové, většinou už sním jen kousek, protože mně ten proces vaření, který miluji, tak nějak nasytí.

Před lety se v médiích hodně řešila dieta, kterou jste údajně držela. Jak to bylo?

Vyhrála jsem konkurz na roli Morticie v Addams Family, která se hrála v Hudebním divadle Karlín. Měla jsem alternovat s Lucií Bílou. Do toho jsem dostala nabídku uvádět na FTV Prima VIP zprávy. To byla obrovská motivace zhubnout. Tak to šlo samo.

Jak samo?

Ráno, ještě před snídaní, jsem se rovnou z postele skutálela na zem, kde jsem si dala kliky, břišáky a pár cviků z jógy. Vynechala jsem bílé pečivo a víno, které mám jinak moc ráda, pocházím z vinařské rodiny, jedla hodně zeleniny a po šesté hodině jsem už nejedla vůbec. Tedy kromě bílého jogurtu nebo třeba mrkve, okurky… Ale hlavně, v hlavě jsem měla jasno, že to prostě chci, a že ty drobné úspěchy jsou vidět ze dne na den, když sám sebe nepodvádíte. Povedlo se mi tenkrát zhubnout ze 70 kilogramů na 53.

Pedikúra pro diabetiky: Co očekávat od odborného ošetření?

Někdy je náročné poradit si s kuřími oky, zhrubělými nehty nebo prasklinami na patách v domácím prostředí. Proto nejen diabetikům s péčí o ...

Kliky, cviky z jógy… takže to nešlo tak úplně samo. Sportujete, i když zrovna nehubnete do rolí?

Já mám místo sportu divadlo, a i když se to nezdá, je to nejenom psychicky, ale i fyzicky náročné. Teď jsem od podzimu také začala učit muzikál na Konzervatoři Jaroslava Ježka, takže se dost “vyskotačím“ se studenty. A mám pejska, rodinný dům a zahradu, která mně nesmírně baví.

Vůbec žádný sport?

Když můžu, ráda plavu, a když se manžel obětuje – on je výborný lyžař a já jen začátečník, tak jedeme na lyže, a ráda si třeba zatančím salsu. Jinak ale mým nejoblíbenějším sportem je tenis. V televizi, abych byla přesná. A kulečník, ten ale trochu umím.

Od sportu se vrátíme do kuchyně. Pandemie z vás udělala pizzařku. Jak se to stalo?

Před lety to vzniklo jako z nouze ctnost, protože náš italský kuchař (s manželem provozují pizzerii, poznámka red.) se vrátil zpátky na Sardinii a stihl mě to naučit. Tehdy jsme nebyli schopní ze dne na den někoho sehnat, takže jsem se to naučila, chvíli jsem to dělala a pak jsem zaučila všechny ostatní, asi šest až sedm lidí, kteří u nás průběžně pracovali. V době pandemie jsem naší pizzerii spojila s rozvážkovou službou, udělala drobnou reklamu, pizzu jsem dělala a nakonec i rozvážela sama. Protože jsme fungovali přes okénkový prodej, přijela za mnou spousta kamarádů z hereckého světa, a byla to úžasná příležitost se v té době zákazů vidět, najíst se a povzbudit se navzájem.

Kdo se naučí dělat kvalitní pizzu, snaží se v tom obvykle zdokonalovat. Je to tak i u vás?

Trošku mě láká jít na brigádu do Itálie a zkusit to dělat tam, protože oni říkají, že pizzařka neexistuje. Nechtějí to dovolit, protože pece jsou obrovské a je to i fyzicky strašně náročné. Je to pro mě výzva, takže si umím představit, že bych na tři měsíce v létě šla zkusit dělat pizzu do Itálie a trochu to tam nabourala.

Ale dost už o pizze… Vy máte v rodině nebo mezi přáteli diabetika?

No, vlastně mám asi to štěstí, že v současné době ne. I když si matně pamatuji na babičku, která měla vždycky plné police dia výrobků.

Už tři roky se potýkáme s koronavirem a pokud vím, vy jste jej měla taky. Jaký měla nemoc průběh?

Prožívala jsem tři dny celkem peklo, nemohla jsem se zvednout z postele a když jsem se zvedla, bylo mi na omdlení. Bolesti hlavy byly 24 hodin denně, teploty jsem kupodivu neměla. Byla jsem poctivě deset dnů v posteli a ono to ani jinak nešlo, protože člověk je fakt unavený, bolí ho celý tělo, ztratí sílu a nechutná mu jíst, takže jsem zhubla 2 kila, což v mém případě bylo jen dobře.

Mám „hypo“, ale nevím o tom. Jak zvládnout syndrom nerozpoznání hypoglykémie

Každý člověk by měl na sobě spolehlivě rozpoznat pokles glykémie pod 3,0 mmol/l. Schopnost rozpoznat příznaky v hodnotách 3,0-3,9 mmol/l se může ...

Mimochodem, prostředí nemocných a lékařů vám je osudem i ve světě hereckém. Byla jste populární doktorkou Gitou v seriálu Ordinace v růžové zahradě, hrála jste ale také v Nemocnici na kraji města po 20 letech či v Sestřičkách Modrý kód. Náhoda, nebo máte nějaký blízký vztah ke zdravotnictví?

Naprostá náhoda, prostě se to tak sešlo. Udělala jsem na ty role konkurzy a jsem za ně moc vděčná! Jinak ale, pokud nemusím, tak se lékařům a nemocnicím vyhýbám tím největším obloukem.

Jako malá jste nechtěla být sestrou nebo doktorkou?

Zvláštní, ale ne, nikdy! Já chtěla být pokladní, kosmonaut, letuška, průvodce, magistra v lékárně. A pak už zpěvačkou a herečkou. Ale lékařka ne, vždycky jsem z toho měla spíš respekt, až strach.

Zdravotnici tedy teď nikde nehrajete a máte víc času na divadlo. V jakých představeních a kde?

Jsem moc šťastná, že vás mohu pozvat do nově zrekonstruovaného divadla Metro na pražské Národní ulici, kde hraji v komediích Dva Nahatý chlapi a Osm euro na hodinu. V Divadle Palace hraju v komedii Manželský poker s Jirkou Langmajerem, také v broadwayském muzikál Miluji Tě, ale…, který mimochodem hrajeme s přestávkami už asi 16 let! A pořád máme vyprodáno. Nově také vystupuji v komedii s písničkami Vzpoura nevěst. A úplně nejnovější je komedie Půjdeš mi za svědka, která měla premiéru 1. března v Divadle u Hasičů v Praze.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem Daniely Šinkorové

13571

Diskuze k článku