-- reklama --

Frederick Banting: Úžasný amatérský malíř, který se zasloužil o objevení inzulinu

Frederick Banting: Úžasný amatérský malíř, který se zasloužil o objevení inzulinu
Frederick Banting a jeho asistent Charles Best Zdroj: se souhlasem Novo Nordisk

Významný kanadský lékař Frederick Banting se zasloužil o jeden z nejpřevratnějších objevů medicíny, inzulinu. I díky němu dnes není cukrovka smrtelnou nemocí, jak tomu bylo dříve. Málo se však ví, jak ho výzkum srazil ke dnu, až k myšlenkám na sebevraždu. Byl také skvělým malířem, jeho díla se dnes prodávají za pětimístné cifry. Jaký byl život chirurga, který svou největší slávu dostihl až ve farmacii?

Frederick Banting byl kanadský lékař, který se se svým pracovníkem Charlesem Bestem zasloužil o úžasný pokrok v medicíně a objevil účinky inzulinu. Dokonce je po něm na Měsíci pojmenovaný kráter. Málo se však ví, že byl také ceněným umělcem a dokonale maloval. Jeho díla jsou velmi ceněná, cena se často pohybuje v pětimístných číslech. Byl členem torontského Arts and Letters Club. Zde si také osvojil svůj noblesní a bohémský přístup k životu, který zahrnoval i mnoho alkoholu.

První aplikace inzulinu: Pokoj smrti plný dětí se změnil v místo radosti a naděje

Před vynálezem inzulinu spočívala léčba diabetu 1. typu především v těžké restrikci stravy. I když byly pacientům s diabetem nasazeny velmi ...

Jeho kroky od dětství směřovaly do armády

Narodil se 14. listopadu 1891 jako nejmladší z pěti (někdy se uvádí ze šesti) dětí. Už v mladém věku toužil studovat medicínu a dostat se do armády. To se mu však bohužel nepovedlo, nevzali ho kvůli špatnému zraku. Medicínu ale vystudoval a stal se zdravotníkem kanadské armády. Ačkoliv tak nebyl v aktivních složkách, prostředí se mu přeci jen splnilo. Dokonce byl v roce 1918 vyznamenán vojenským křížem za statečnost.

Ačkoliv je jednou z důležitých osobností medicíny, svou slávu si Banting nikdy neužíval. Tlak na něj byl tak obrovský, že mnohokrát uvažoval o sebevraždě, pokud by se mu výzkum nepovedl.

Byla to právě válka, která podnítila jeho zájem o chirurgii a výzkum. Ještě v létě 1918 byl totiž poslán do Francie jako lékař a viděl těžkosti, kterým museli vojáci čelit. Po konci první světové války se vrátil do Kanady a založil si malou soukromou praxi. O cukrovku se zajímal tou dobou již několik let. Zkoumal, jak hormon inzulin, vylučovaný slinivkou břišní, získat a použít pro léčbu. Ve svém zkoumání čerpal poznatky od profesora Macleoda, který mu poskytl zázemí pro experimentální práci. A také ho propojil se studentem Charlesem Bestem.

Objev inzulínu byl pro medicínu převratný

Moment, který byl pro jeho výzkum stěžejní, se datuje přesně. V noci 31. října 1920 si zapsal myšlenku, která ho k objevu inzulinu pomalými kroky dovedla. Tehdy vyhledával informace pro svou přednášku o slinivce pro studenty na University of Western v Ontariu a četl zprávy, které napsali ostatní akademici. Banting se ale příliš netěšil důvěře svých kolegů. Jako chirurg stál úplně mimo obor farmacie. Přesto se mu, s podporou Macleoda, podařilo provést experiment, jehož podstatou byla izolace extraktu z Langerhansových ostrůvků u psa (neboť jiné možnosti tehdy nebyly). Tuto látku pak vědci vpíchli do psa druhého. Ten trpěl diabetem.

Během krátké chvíle se druhému psovi snížila hladina cukru o více než 40 %. Jeho objevy mu přinesly Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu, která mu byla udělena v roce 1923. Byl to jeden z největších lékařských objevů 20. století, který zachránil nespočet lidských životů a odstartoval inovativní léčbu cukrovkyDnes se již inzulin pomocí psů nezískává. Produkují jej geneticky upravené mikroorganismy bez zbytečného utrpení zvířat. Díky objevení inzulinu už není cukrovka smrtelná choroba, ačkoliv její výskyt v populaci stále roste.

Indiánská rýže je ve skutečnosti vodní tráva. Je perfektní přílohou pro diabetiky i na hubnutí

Indiánská neboli divoká rýže je v poslední době středobodem zájmu nejen nadšenců pro zdravou výživu, ale i diabetiků a těch, kteří potřebují ...

Další válka, rozvod i odmítaní slávy

Banting válce neutekl ani podruhé, kdy se od roku 1938 soustředil na výzkum fyziologických problémů pilotů při letu. Šetření prováděl pro královské kanadské letectvo RCAF, které dosahovalo během války nevídaných úspěchů. Například pilotu Richardu Audetovi se v roce 1944 při první kontaktu s nepřítelem podařilo sestřelit pět německých stíhaček během sedmi minut. Posádce letadla B-24-Liberator se zase povedlo během dvaceti minut potopit dvě německé ponorky.

Traduje se o něm, že byl chytrý a měl velký smysl pro povinnost. Těžce se však vyrovnával se svým statusem celebrity, kterou se po objevení inzulinu stal. Tlak na výsledek výzkumu ho téměř zlomil a několikrát se svým přátelům svěřil s myšlenkami na sebevraždu, pokud by ve svém výzkumu neuspěl. Trable ho provázely i v lásce. Svou celoživotní lásku Edith Roach si nikdy nevzal, nakonec se oženil s Marion Robertson. Ta byla rentgenovým technikem a pracovala v nemocnici v Ontariu. Jejich odlišné povahy nakonec vedly k rozvodu, přičemž se Banting v roce 1939 znovu oženil s Henrie Ball. Ta byla postgraduální studentkou na University of Ontario. Manželství trvalo krátce, skončilo jeho smrtí v roce 1941.

Zdroj: wikipedia.org, thecanadianencyclopedia.ca, diabeteswhatsnext.com, mudrstart.cz

743

Diskuze k článku