Frederick Banting: Muž, který objevil inzulin

Frederick Banting: Muž, který objevil inzulin
Inzulin byl objeven před 101 lety. Zdroj: Shutterstock

Kanadský lékař Frederick Grant Banting je známý jako objevitel inzulinu. Za svůj přelomový objev tak oprávněně získal v roce 1923 Nobelovu cenu. Se svým spolupracovníkem Charlesem Bestem inzulin izolovali ze slinivky břišní a jejich objev znamenal pro celý svět doslova zásadní pokrok v léčbě cukrovky. Právě proto je datum jeho narození – 14. 11. – označováno jako Světový den diabetu.

Frederick Grant Banting se narodil 14. 11. 1891 ve městě Aliston v Kanadě jako nejmladší z pěti dětí. Po ukončení středoškolského vzdělání odešel do Toronta, kde začal na univerzitě studovat teologii. Brzy však přešel na studium medicíny a v roce 1916 získal titul bakaláře. Vzápětí nastoupil ke zdravotní službě kanadské armády a během první světové války sloužil ve Francii. Ve velké bitvě u Cambrai v severní Francii byl raněn a v roce 1919 vyznamenán za statečnost. Po skončení války se vrátil do Kanady, kde krátce pracoval jako praktik ve městě London v Ontariu a věnoval se studiu ortopedie. V letech 1919–1920 pracoval jako chirurg v dětské nemocnici v Torontu. Mezitím se zabýval problematikou cukrovky a pokusy izolovat z pankreatu inzulin, což se mu povedlo v roce 1921. V roce 1922 získal doktorát medicíny spolu se zlatou medailí univerzity za dosažené výsledky.

Dlouhá cesta k přelomovému objevu

Samotnému objevu inzulinu předcházela dlouhá cesta. Cukrovku lidé neobjevili až v novodobé historii, ale lidstvo ji znalo už mnohem dříve. V literatuře se uvádí, že první záznamy o této tehdy vzácné nemoci sahají daleko před náš letopočet a jsou dokladem toho, že nemoc znali už ve starém Řecku, Egyptě, Číně, Indii a Persii. Nejnápadnějším popsaným znakem, který starověcí lékaři pozorovali, bylo to, že nemocní trpí abnormální žízní. Proto nemoc nazvali diabetes, což ve staré řečtině znamená, že tekutina jako by nemocným procházela. Později byl název diabetes doplněn o přídavné jméno mellitus (medový). Tento název odlišil nemoc od diabetes insipidus – nesladká (úplavice močová, žíznivka), která je způsobena nedostatkem antidiuretického hormonu.

Demi Moore: Co jí hollywoodská hvězda, aby se udržela ve formě a vyhnula se diabetu?

Hollywoodská ikona Demi Moore je symbolem krásy. Své obdivovatele si drží navzdory tomu, že tento týden v pátek oslavila už šedesáté narozeniny. ...

Počátky správné léčby

Jedním z prvních zjištění bylo, že ke zmírnění příznaků cukrovky pomáhá dieta s omezením příjmu sacharidů. Dalším pokrokem při výzkumu cukrovky a jejího zvládání bylo sledování obsahu cukru v moči a vývoj klasických laboratorních metod na zjištění obsahu cukru v moči. Koncem 19. století vědci zjistili, že místem původu látky (hormonu), která brání vzniku cukrovky, jsou s největší pravděpodobností ostrůvky buněk v pankreatu (slinivce břišní) popsané Langerhansem. Nový poznatek vedl ke snaze dosud neznámý hormon, nazvaný insulin (insula = latinsky ostrov), izolovat. První izolace inzulinu se podařila již v roce 1903 berlínskému internistovi Georgu Ludviku Zülzerovi. Izolát však nebyl kvalitní a izolace tak obtížná, že Zülzer od pokračování pokusů o získávání inzulinu upustil.

Den, kdy chlapec přežil kóma

Výrazný pokrok nastal až v roce 1921 ve fyziologickém ústavu v kanadském Torontu, kdy se podařilo izolovat klinicky použitelný inzulin. Dvojice výzkumníků – fyziolog Frederick Grant Banting a student medicíny Charles Herbert Best – svůj objev zkoušeli nejdříve při pokusech na psech a poté i na sobě. V roce 1922 ho pak aplikovali prvnímu pacientovi, kterým byl čtrnáctiletý chlapec v diabetickém kómatu. Chlapec kóma přežil. Byla to senzace. Ředitel ústavu J. R. Mcleod, v té době odborník na pankreas, badatelům propůjčil na dobu dovolených laboratoř a na pokusy deset psů. Samotných pokusů se však nezúčastňoval. Až později, když výzkum Bantinga a Besta přinášel slibné výsledky, pověřil izolací, čištěním a zkoušením inzulinu celý svůj tým. Jeho aktivity byly později oceněny Nobelovou cenou za objev inzulinu spolu s Bantingem, zatímco Charles Best cenu nezískal. Banting se proto rozdělil se svým mladším kolegou Bestem o finanční odměnu spojenou s prestižní cenou, čímž snad alespoň částečně kompenzoval podíl Besta na významném objevu, když už ho výbor pro udělování Nobelových cen nezahrnul mezi laureáty.

Obezita: Tichý zabiják našeho zdraví

Obezita je vlastně chronické onemocnění, kdy se pacientům v těle ukládá větší množství tukové tkáně. Což vede ke vzniku dalších zdravotních ...

Život laureáta Nobelovy ceny

Frederick Banting byl poté jmenován profesorem na Torontské univerzitě, získal doktorát věd a následně mnoho čestných funkcí a titulů v Kanadě i v zahraničí. Kanadská vláda mu přiřkla životní rentu a v roce 1934 byl dokonce povýšen do šlechtického stavu. Byl dvakrát ženat a z prvního manželství se mu narodil syn. Když začala druhá světová válka, zabýval se zdravotními problémy pilotů při lé tání, hlavně dočasnými ztrátami vědomí. Působil jako lékař a styčný důstojník mezi Britskou a Severoamerickou zdravotní službou. Při výkonu této služby 21. února 1941 tragicky zahynul při letecké nehodě nad městem Musgrave Harbour v kanadském Newfoundlandu.

Světový den diabetu (WDD – WORLD DIABETES DAY)

Za jeho vznikem stojí Světová zdravotnická organizace (WHO) a Mezinárodní diabetická federace (IDF), které si kladou za cíl zvýšit povědomí o všech typech cukrovky. Světový den diabetu byl ustanoven v roce 1991 v reakci na rostoucí obavy ze zdravotní hrozby představované diabetem. Světový den diabetu se stal oficiálním Dnem OSN v roce 2006 přijetím rezoluce OSN 61/225. Každý rok se slaví 14. listopadu na narozeniny sira Fredericka Bantinga, který spolu s Charlesem Bestem objevil inzulin v roce 1922. WDD je největší kampaň na světě, která má zvýšit povědomí o diabetu. Oslovuje světové publikum více než jedné miliardy lidí ve 160 zemích. Kampaň upozorňuje na otázky významné pro svět diabetu. Soustřeďuje pozornost občanské i politické veřejnosti na cukrovku. Kampaň ke Světovému dni diabetu se každý rok zaměřuje na speciální téma, které trvá jeden rok nebo více let. Tématem Světového dne diabetu 2021–2023 je „Přístup k péči“.

DJka Andrea Pomeje: „Diety nedržím. Chce to jen pohyb, zdravé stravování a sebelásku!“

Začtěte se do našich dalších skvělých rozhovorů s inspirativními lidmi! Rozhovor s diabetičkou Dorotou: „Nakonec bude všechno v pořádku. Pokud to ...

Diabetes v číslech

Abychom si v celé šíři uvědomili důležitost Bantingova objevu, je třeba připomenout několik čísel. Tato čísla jasně ukazují velikost problému zvaného diabetes mellitus (úplavice cukrová) a zdůrazňují důležitost Bantingova objevu:

  • Počet dospělých žijících s diabetem se za posledních 20 let více než ztrojnásobil a neustále se zvětšuje.
  • V současné době se odhaduje, že diabetem trpí přibližně 450 miliónů dospělých a 1,1 milionu dětí a dospívajících mladších 20 let.
  • Mezinárodní diabetická asociace (IDF) odhaduje, že do roku 2030 bude 578 milionů dospělých s diabetem a do roku 2045 bude žít s diabetem 700 milionů lidí.
  • Celosvětově je 11,3% úmrtí způsobeno cukrovkou. Téměř polovina těchto úmrtí se týká lidí mladších 60 let.
  • IDF odhaduje roční celosvětové výdaje na cukrovku na 760 miliard amerických dolarů. Tyto přímé náklady by měly do roku 2030 dosáhnout 825 miliard dolarů a do roku 2045 až 845 miliard dolarů.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autora Mgr. Víta Černého

1503

Diskuze k článku