Dopady pandemie koronaviru na malé diabetiky: Chyběl pohyb a přibyly deprese, říká odborník

Dopady pandemie koronaviru na malé diabetiky: Chyběl pohyb a přibyly deprese, říká odborník
Dopady pandemie na psychické a sociální zdraví našich dětí jsou celkově závažnější, než byla přímá poškození dětí virem. A vyrovnáváme se s nimi dosud! Zdroj: Shutterstock

Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, dopady pandemie na zdraví dětí v jejím průběhu i po jejím skončení jsou vážné a časté. Které to mohou být? Pro DIAstyl problematiku rozebral lékař MUDr. Jaroslav Škvor, CSc.

Rozdělme si je na dopady přímé, způsobené přímým působením viru na dětský organismus (o těch v tomto článku psáno nebude) a nepřímé, které mají příčiny řekněme ve změnách ve společnosti a také ve způsobu života v souvislosti s pandemií, v opatřeních tzv. lockdown. Ukázalo se, že nepřímé dopady jsou závažnější, působí dlouhou dobu po skončení pandemie a často přetrvávají dodnes. Konečné účtování jejich destruktivního působení především na dospívající populaci proto zatím nelze udělat. Ani dohlédnout jejich konce. Rozebereme zde endokrinní systém a psychosociální život dětí.

Můj příběh: Nedodržuji dietu, před doktorkou to tajím. Začínám mít ale strach, že mě moje cukrovka dožene

Diabetes II. typu mi zjistili chvíli poté, co jsem šel do předčasného důchodu. Doma jsem se nudil, neměl jsem do čeho píchnout, tak jsem ...

Pandemie a diabetes

Z dopadů pandemie na endokrinní systém jsem vybral diabetes mellitus 1. typu a idiopatickou předčasnou pubertu (tj. vyvolanou z neznámé příčiny). Posuďte sami, není to pozoruhodné?

Dopad pandemie Covidu-19 na diabetes mellitus u dětí shrnuje tabulka č. 1. Došlo k významnému zvýšení incidence (výskytu) nových případů diabetes mellitus 1. typu u dětí nejen v ČR, ale i v Evropě, např. v Německu a Itálii. V naší republice to dokumentují data z ČENDA (České národní dětské diabetické databáze). Ta funguje od r. 2013, výroční zprávy mohou být zájemcům k dispozici. Počet případů dětských diabetiků do 18 let věku byl v roce 2019 (před „covidem“) v České republice 3233, v roce 2022 již 3818, u nás v Ústí nad Labem ve stejných letech 142 vs. 177.

Děti v době stanovení diagnózy cukrovky přicházely v důsledku omezením primární péče v lockdownu k lékaři i do nemocnic později, tudíž v horším stavu. Měly významně častější ketoacidózu a vyšší hodnoty glykovaného hemoglobinu ve srovnání s dobou před pandemií. V průběhu opatření se zvýšil výskyt ketoacidóz vůbec.

Tabulka č. 1. Dopad pandemie covid-19 na diabetes mellitus 1. typu u dětí | zdroj: MUDr. Jaroslav Škvor, CSc., časopis DIAstyl

Telemedicína může fungovat

Důležité je zjištění, že během lockdownu, tj. omezení fyzických návštěv diabetologických ordinací, se úroveň kompenzace dětských diabetiků nezhoršila, porovnáváno např. hodnotami glykovaného hemoglobinu před a během karantény. Jde o jasnou ukázku, že telemedicína (medicína na dálku) díky novým technologiím může fungovat. Otázka je, na jak dlouho. Ukázalo se, že v tomto má diabetologie náskok před ostatními pediatrickými specializacemi, do kterých technologie telemedicíny tolik zatím nepronikly.

Podle vědců by česnek mohl být používán k léčbě diabetické retinopatie

Za typický česnekový zápach, kvůli němuž si obvykle dočasně odřekneme bližší kontakt s druhým pohlavím, může alliin (po rozžvýkání nebo nadrcení ...

Když puberta přichází dříve

Vlivem pandemie Covidu-19 a příslušným opatřením došlo např. v Itálii, Německu i u nás k významnému zvýšení nových případů předčasné puberty z neznámé příčiny (idiopatické). Čísla ukazuje tabulka č. 2. Předčasná puberta má pochopitelně řadu negativních dopadů na psychiku a sociální zdraví dítěte. Také významně snižuje jeho tělesnou výšku v dospělosti.

Tabulka č. 2. Počet nových případů idiopatické předčasné puberty (z neznámé příčiny) | zdroj: MUDr. Jaroslav Škvor, CSc., časopis DIAstyl

Proč k tomuto nárůstu výskytu předčasné puberty došlo? Vysvětlení najdeme v mechanismech řízení začátku, startu dospívání a rychlosti jeho průběhu. Vše je řízeno z mozku, v příslušných centrech podvěsku mozkového a funkčně i anatomicky přímo nadřazených oblastech (hypotalamu). Všemu řízení je ale nadřazena mozková kůra. Vnímá vše z okolí dítěte, např. výživu, spánek, rodinu, školu, psychosociální život, tělesnou aktivitu, stresy, strachy a konflikty, digitální media aj. Např. v Německu v době před lockdownem většina dětí užívala digitální media maximálně do 2 hodin denně, v karanténě více než 3, 4 i více hodin denně.

Jednoznačně chyběl pohyb

V roce 2019 měla většina dětí fyzickou aktivitu 2 a více hodin týdně, v roce 2021 ji však většina neměla vůbec žádnou. Téměř polovina otců a matek měla změněnou pracovní dobu a pracovali doma.

Většina rodin vstávala ráno později, 22 % rodin dokonce o tři hodiny později, 28 % rodin jedlo „nezdravou stravu“ a téměř polovina rodin konzumovala více sladkostí, 50 % dětí usínalo nejméně o hodinu později ve srovnání s dobou před lockdownem. Pro 7 z 10 byla daná opatření stresující.

Tím vším je nejspíše možno nečekaný nárůst nových případů idiopatické předčasné puberty vysvětlit. Ovlivněním mozkové kůry, stresy a změnami života působícími na řízení dospívání? Vypadá to tak. Jiné možné příčiny, tj. biologické, bylo totiž možno vyloučit.

Znáte šípkové hálky? Tyto chlupaté koule podpoří imunitní systém a pomohou i při oparu či bércovém vředu

Hálky šípkové, odborně bedeguáry, lidově nazývané jako kukačky nebo růžová jablíčka, jsou vlastně parazitické útvary, v nichž se ukrývá žlabatka ...

Deprese, strachy a úzkosti

Následky na psychosociální život dětí jsou obrovské. U 15 až 17letých dívek v Německu přibyly v pandemii deprese (o 18 %), fobie (neodůvodněné strachy, o 24 %) a poruchy příjmu potravy (škodlivé odmítání stravy nebo přejídání, o 54 %). U dětí ve věku 14 let zde 71 % pociťovalo stres z kontaktů, 65 % ze školy a učení, u 39 % se zhoršil vztah k přátelům, 27 % udalo častější spory a hádky. Přibylo významně poruch spánku, bolestí hlavy a břicha.

U nás v České republice byly zjištěny podobně závažné změny duševního zdraví dětí. Např. v práci „Duševní zdraví dětí a adolescentů v době pandemie covidu-19 z pohledu dětských a dorostových psychiatrů“ je udán u dětí významný nárůst případů poklusů o sebevraždu (zejm. otrav léky), sebepoškozování, fobií (neodůvodněných strachů), poruch příjmu potravy, depresí.

Jak bylo řečeno v úvodu, tyto dopady pandemie na psychické a sociální zdraví našich dětí jsou celkově závažnější, než byla přímá poškození dětí virem.  Vyrovnáváme se s nimi dosud. Pro rodiče, zdravotnictví, školství a celou společnosti jsou velkou zátěží a pro postižené každodenním trápením.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek od MUDr. Jaroslava Škvora, CSc.

1241

Diskuze k článku