DIAmáma Veronika: Přechod na inzulínovou pumpu byl horor

DIAmáma Veronika: Přechod na inzulínovou pumpu byl horor
S pumpou jsme minimalizovali počet vpichů... Zdroj: užito se svolením autorky Veroniky Kockové

Inzulínovou pumpu jsem pro syna chtěla od prvního dne. Byla pro mne vždy o stupeň výš než pera. Proto jsem si myslela, že díky ní budeme cukrovku zvládat levou zadní. Hned prvních pár dní s ní mě však vyvedlo z omylu.

Dneska ráda přirovnávám inzulínová pera k tlačítkovému telefonu. Funkci volání a SMS splní, „hada“ si zahrajete, ale to je vše. Pumpa je jako smartphone, už se s ní dají dělat zajímavé věci. Bohužel tomu tak nebylo od prvního momentu. V začátcích jsem z pumpy byla opravdu zoufalá…

Syn po pumpě nijak neprahl

Nikdy jsme neměli na perech špatné hodnoty. Drželi jsme se ve skvělé kompenzaci, takže nás rozhodnutí přejít na pumpu netlačilo. I když já ji chtěla pro Filípka hned od začátku. On této možnosti nakloněný nebyl. A určitě jsem ho k tomu nechtěla nijak tlačit.

Pak přišla na trh inzulínová pumpa s uzavřenou hybridní smyčkou, která mě opravdu nadchla. Zhlédla jsem webinář a své nadšení jsem vyjádřila doma. Filípkovi a manželovi, který také nebyl pumpě nijak zvlášť nakloněn, jsem se zápalem řekla všechny plusy. 

Největším argumentem pro syna bylo minimalizování vpichů jehlou. Jelikož je velký jedlík, perem jsme ho píchali klidně i 10x denně. Nastávaly situace, kdy se velmi důkladně rozmýšlel, jestli ta sušenka opravdu za to píchnutí stojí. Což mi bylo velmi líto. Od začátku je mým cílem, aby se Filípek cítil co nejméně cukrovkou omezovaný.

Dostala jsem zelenou

Doma nakonec začali k pumpě chovat sympatie, a tak jsem se pustila do zařizování všeho potřebného. Po roce a půl od záchytu, tedy v květnu 2021, nastal den, kdy jsme šli k hospitalizaci na její nasazení. Byla jsem natěšená. Už jsem viděla ty lepší a bezstarostné zítřky…

inzulínové pumpa

Prvních pár hodin s pumpou v parku v Ústí nad Labem. | zdroj: užito se svolením autorky Veroniky Kockové

Nečekala jsem v prvních dnech žádné zázraky. Věděla jsem, že si pumpa musí nastavit algoritmus, podle kterého bude pracovat. Proto jsem ji nechala dělat svou práci, i když mé perfekcionistické nitro trpělo. Hodnoty 16 mmol/l byly na denním pořádku.

Byla to katastrofa!

Když se to ani po měsíci nelepšilo, začala jsem naši situaci intenzivně řešit s lékařem i firmou. Dennodenně jsem visela na telefonu s pumpou v ruce a snažila jsem se ji přivést k rozumu. Mé nadšení z ní vystřídalo rozčílení a bezradnost. Začínala jsem velmi vážně uvažovat o návratu k perům. 

,,Hlavně do ní moc nezasahujte. Nechte ji pracovat! Ona si to všechno nastaví sama podle hodnot glykémie. Nezadávejte žádné sacharidy, které opravdu nesnědl,” bylo mi od začátku velmi důrazně kladeno na srdce.

Vážně hodně dlouho jsem se doporučení držela. Trvalo to již několik měsíců a pumpa stále nepracovala tak, jak jsem všude četla. Ostatní uživatelé z ní byli tak nadšení. Tak proč to, pro Krista Pána, nefungovalo i u nás? 

DIAmáma Veronika: Dovolenkové pokračování! Největší rodeo nastalo při návratu domů

Zbytek dovolené se nesl v poklidném duchu jen s mírnými výkyvy glykémie, které ale běžně zažíváme i doma. Nedošlo na mé nejhorší obavy, kdy ...

Řekla jsem: ,,A dost!“

Už jsme neměli co ztratit, a tak jsem převzala otěže. Nechtěla jsem dál koukat na ty hrozné výšky přes den a v noci 6x vstávat na ,,dokrm“. Vzala jsem pumpu, vypnula automatický režim a hrála si s ní. Vše bylo pod mým velením. Upravovala jsem dávky inzulínu podle mého uvážení. Seznamovala jsem se s pumpou, co to šlo. Zakrátko došlo k mírnému zlepšení, ale stále jsem nemohla říct, že to je ONO.

Každý den jsem hledala nějaké východisko. Nechtěla jsem ještě házet flintu do žita. Pročítala jsem podrobně druhy inzulínů a došla k závěru, že inzulín Novorapid změníme na Fiasp.

Konečně máme to, co jsme chtěli

Najednou jsem začínala zažívat ten pocit, o kterém všichni mluvili. Glykémie se umoudřila, výkyvy se minimalizovaly a my mohli v noci spát mnohem klidněji. Ano, stále i teď v noci občas vstáváme a hodnoty nejsou vždy perfektní, ale nyní se to nedá vůbec srovnávat. Automatický režim si napravil svou reputaci.

Trvalo to celých 6 měsíců, než jsem začala mít pumpu ráda. Ale teď jsme maximálně spokojení. Filípek si libuje, že místo 10 vpichů denně má pouze jeden za 3 dny a může jíst téměř kdykoli cokoli.

Pumpa je nakonec velký pomocník

Jak jsem byla na začátku z pumpy rozčarovaná, teď bych ji už nedala z ruky. Ano, není dokonalá. Jako uživatelé vidíme hodně věcí, které by se daly vylepšit, ale k perům bychom se ani jeden vrátit nechtěli! 

Foto: Instagram autorky Veroniky Kockové @denicekdiarodiny, užito se svolením

Zdroj: autorka čerpala z vlastních zkušeností a zážitků

15703

Diskuze k článku