Diabulimie: nebezpečný trend mladých diabetiků

Diabulimie: nebezpečný trend mladých diabetiků
Zdroj: Shutterstock

Dávno neplatí, že pacienti s diabetem 1. typu jsou vždy štíhlí. Záchvatovité přejídání, ale i samotná léčba inzulínem, může vést k nárůstu hmotnosti. Především mladí diabetici jsou ohroženi všudypřítomným kultem štíhlosti a nezřídka kdy mohou podlehnout posedlostí vlastní váhou a záměrnému vynechávání předepsaných dávek inzulínu. To vše častokrát vede ke vzniku záludné diabulimie.

Diabulimií jsou častěji ohroženy mladé ženy a dívky s diabetem I. typu. Tento stav téměř vždy vyžaduje péči psychologa.

Od diabetika se očekává, že povede pravidelný život, nebude ponocovat, dodrží diabetickou dietu, bude jíst v pravidelných intervalech, nepodlehne kouření cigaret a pití alkoholu, zařadí do svého denního programu cvičení, udrží si optimální váhu, monitoruje svou glykémii a v neposlední řadě si aplikuje inzulín podle doporučení lékaře. Pro mnohé diabetiky může být takový život příliš stresující a nese s sebou riziko vzniku deprese nebo jiného závažného problému.

„Hladovky, zvracení, užívání laxativ a diuretik, snižování množství podaného inzulínu, stejně jako přejídání, narušují metabolickou kontrolu,“ uvádí PhDr. Tamara Hrachovinová, CSc., z katedry psychologie Univerzity Karlovy.

Co to je diabulimie?

Mezi lékařskými termíny byste pojem „diabulimie“ jen stěží hledali, ale jednoduše řečeno se jedná o vážnou poruchu příjmu potravy u diabetiků 1. typu (stejně tak i u vzácné formy LADA). Diabetik s tímto onemocněním záměrně snižuje či úplně vynechává dávky inzulínu za účelem snížení hmotnosti. Tato porucha postihuje 40 % mladých žen a každého desátého muže s diabetem 1. typu. O diabulimii a jejich následcích by měli být seznámeni především rodiče dětí s diabetem.

Jak tělo diabetika reaguje na hyperglykémii?

Aby mohly buňky v lidském těle správně fungovat, potřebují přísun glukózy. A právě inzulín je zodpovědný za přenos glukózy do buněk. Pokud tělu inzulín nedodáme, glukóza se do buněk nedostane a zůstane v krvi – tak vzniká hyperglykémie. Tělo pak pro energii sáhne do zásob tělesného tuku. Z tohoto důvodu dochází ke ztrátě hmotnosti, odvodnění, a tedy i nebezpečné dehydrataci (nezpracovanou glukózu tělo vyloučí společně s vodou).

Food swaps může diabetikovi prospět. Proč dát šanci „výměně surovin“?

Vyzkoušejte květákové rizoto. Neuvěříte, jak je dobré.  Pro diabetika je nejvýhodnější zaměřit se na nízkosacharidové stravování. Nemusí se ...

Nejčastější spouštěče diabulimie

Diabetes a jeho léčba jsou neoddělitelně spjaty s problematikou stravování – s jeho výběrem, skladbou, množstvím a rozvržením během dne. Správně sestavený jídelníček patří zdánlivě k těm nejjednodušším léčebným prostředkům, ale v praxi je pro diabetiky dodržování diety mnohem obtížnější, než samotná aplikace inzulínu. Takové okolnosti mohou vést k záchvatovému přejídání. Dalšími podněty vedoucí k diabulimii mohou být: kombinace fyzických, sociálních a zdravotních problémů (stres, změna v osobním životě, zdravotní problémy nesouvisející s diabetem), samotné zahájení léčby diabetu (léčba inzulínem znamená přibrat, a s tím se někteří pacienti špatně vypořádávají) a časté hypoglykémie spojené s hladem.

A jaké osobnostní rysy a další psychologické pohnutky mohou být příčinou rozvoje diabulimie? Je to:

  • perfekcionismus,
  • impulzivita,
  • nízké sebevědomí,
  • nespokojenost s vlastním tělem,
  • averze k nemoci či bagatelizace diabetu.

    Jaká rizika s sebou diabulimie přináší?

    Záměrné snižování nebo úplné vynechání dávky inzulínu může mít fatální následky. S vysokým krevním cukrem hrozí tělu nástup ketoacidózy, poškození ledvin, nervů a zraku (až 62 % diabetiček s diabulimií mělo onemocnění oční sítnice, jež vedlo k postupnému zhoršení až ztrátě zraku).

    „S pubertou samozřejmě začala vlna jisté rebelie a překonávaní hranic toho, co si se svým onemocněním mohu dovolit. Přestala jsem být tak precizní v počítání sacharidů a v pozdějším věku jsem také začala objevovat taje alkoholu,“ svěřuje se ve svém příběhu diabetička Anna.

    Se svým příběhem se pro Daily Mail podělila také 33letá Skye z Austrálie, která se s diabulimií sama potýkala: „Připadala jsem si najednou tlustá a ošklivá. Byla jsem příliš lenivá na to, abych zredukovala jídelníček. Mnohem jednodušší mi přišlo omezit dávky inzulínu. Zprvu jsem vynechávala jednu injekci denně, ale čím více jsem hubla, tím více jsem inzulín bojkotovala.“ Její drastické hubnutí se neobešlo bez následků. Prvotní příznaky, jako ztrátu vlasů a zhoršení zraku, ignorovala. Když se však její imunita natolik zhoršila, že jí kvůli zánětu dásní museli lékaři operativně odstranit všechny zuby, zbystřila. Tehdy jí bylo pouhých 28 let. Důsledky svého jednání si ponese po zbytek života. Nejde jen o ztrátu vlasů a zubů, ale také o poškozený zrak, citlivý žaludek a nemožnost otěhotnět. Jak sama Skye uvádí: „Měla jsem obrovské štěstí, že při mně stála rodina, která mi pomohla. Můj hazard mě mohl stát život.“

    Prvním krokem je říct si o pomoc. | zdroj: Shutterstock

    Závěrem

    Může být obtížné vymanit se z mediálně propagovaného kultu dokonalé a štíhlé postavy, zvlášť pro dospívající dívky. Riziko stále se zvyšujícího počtu diabetiků 1. typu s poruchou příjmu potravy si uvědomují i diabetické týmy a lékaři specializující se na příjem potravy. Mimo vašeho diabetologa, nutričního terapeuta a praktického lékaře existuje i několik podpůrných skupin (Facebook – Diabulimia and Diabetes, Centrum pro diagnostiku a léčbu poruch příjmu potravy, Centrum Anabell), které se tomuto tématu věnují. Důležité je nebát se říct si o pomoc – to je první krok k úspěšnému zahájení léčby.

    „Zvládnout cukrovku samo o sobě není snadné a dostat se k diabulimii je lehčí, než by se mohlo zdát. Prvním krokem k uzdravení je žádost o pomoc. Neznamená to, že jste slabí. Naopak. Přiznání si takového problému vyžaduje notnou dávku odvahy,“ píše Khalida Ismailová, profesorka psychiatrie a medicíny na King´s College London.

    Zdroje: mojezdravi.cz, freestylelibre.cz, diabetes.org, dailymail.co.uk

    522