Diabetik a self-management: Zpověď edukačních sester ze zahraničí

Diabetik a self-management: Zpověď edukačních sester ze zahraničí
Vzájemná důvěra je při edukaci diabetika velice důležitá. Stejně tak ověřování praktických dovedností. Zdroj: Shutterstock

Je to právě zdravotní sestra, která diabetika provází léčebným režimem v co nejužším slova smyslu. A neděje se tak pouze v tuzemsku, ale i na celém světě. Předává člověku s cukrovkou potřebné informace, které jsou nezbytnou součástí tzv. self-managementu. Za tímto pojmem se jednoduše skrývá sebeřízení nebo sebeobsluha. Pojďme si nastínit, jak na tuto problematiku nahlíží diabetologické sestry z Bruneje nebo Velké Británie.

Nejsou to však jen prosté informace, které zdravotní sestry diabetikům předávají. Častokrát jim bývají i jakousi „vrbou“ a oporou v nelehkých dobách. Snaží se leckdy rozdmýchat opětovnou chuť do života a podpořit správné dodržování režimových opatření. Není to vskutku snadná činnost, dala by se však nazvat nesmírně důležitou až nezbytnou.

Jak přistupují k vzdělávání diabetiků sestry z Bruneje?

Prvně si představíme skupinu diabetologických sester z asijského státu Brunej. Rozhovorů s vědeckými pracovníky se zúčastnilo celkem devět specialistek, které pravidelně provázejí diabetiky potřebnými edukacemi (vzděláváním). Hovory byly stavěny na třech základních dotazech:

  • Jak zdravotní sestry vzdělávají pacienty s diabetem ohledně sebeobsluhy neboli self-managementu?
  • Jaké strategie používají sestry v edukaci diabetiků?
  • Jaké existují výzvy v procesu vzdělávání v oblasti self-managementu?

Odpovědi zdravotních sester pracujících v diabetologii

„Ještě než vůbec začnu s edukací, ptám se na to, co všechno pacient o cukrovce ví, a jaké může mít komplikace.“

„Edukaci uzpůsobuji úrovni vzdělání i věku dotyčného diabetika. Důležitá je pak i zpětná vazba, při které zjistím, zda mi pacient rozuměl.“

„Když pacientovi ukážu, jak si má aplikovat inzulín, vždy po něm chci, aby ukázku zopakoval. Správné provedení je zásadní pro efektivní a bezpečnou aplikaci v domácím prostředí.“

„Pokud dojde na vysvětlování komplikací, používám pro vizualizaci i různé nákresy a také odborné letáky. Stejně tak, když se téma týká techniky podání inzulínu.“

„Jako sestry čelíme také výzvám nebo překážkám v komunikaci. Je to zejména tehdy, když se nově diagnostikovaný diabetik nachází ve stadiu popírání či odmítání nemoci.“

Dále vědečtí pracovníci díky studii zjistili, že všechny sestry v edukaci ohledně self-managementu diabetiků vycházely z národních směrnic pro léčbu diabetu stanovených tamějším Ministerstvem zdravotnictví. Zároveň bylo zjištěno, že diabetologická sestra musí brát v potaz při vzdělávání i psychologické aspekty člověka s cukrovkou nebo úroveň znalostí samotné nemoci.

Rodina jako opěrný bod při léčbě cukrovky. Americká studie přináší emotivní zpovědi diabetiků

Nahlédněte společně s námi do duší diabetiků, kteří žijí v Jižní Americe. Jejich pocity se jistě tolik neliší od těch, které mají i Češi. Níže ...

Názory britských zdravotních sester na edukaci pacientů s diabetem II. typu

Nyní plynule přejdeme na pohled diabetologických sester z Velké Británie. Jaké zkušenosti mají zejména s diabetiky II. typu a jejich zasvěcením do self-managementu? V tomto případě si vědci vybrali k rozhovorům osm zdravotních sester. Těch se ptali na následující:

  • Jaké obecné zkušenosti máte s edukací diabetiků II. typu?
  • Jakým způsobem vzděláváte své pacienty v self-managementu?
  • Co může usnadnit práci edukační sestry v diabetologii?

Mnoho zdravotních sester kladlo důraz zejména na vybudování důvěry s pacientem a správně nastavenou komunikaci, což okomentovala i jedna z účastnic výzkumu:

„Sestra by rozhodně neměla být přísným „tyranem“, pokud jde o vzdělávání diabetika. Tím si akorát mezi sebou a pacientem vystaví vysokou nepřeklenutelnou zeď. Navázání důvěry, klidný a chápavý přístup, to je to, co může pomoct.“

Některé specialistky také sázejí na psychologické aspekty vzájemné komunikace v ordinaci:

„Snažím se nejprve přijít na to, co dotyčného pacienta baví, co jej dokáže motivovat a co ho naopak brzdí. Nemá prostě smysl na diabetika vychrlit nespočet doporučení, pokud nemá sebevědomí a pociťuje nejistoty či strach.“

Vědci nakonec poskytli shrnutí těchto strukturovaných rozhovorů se zdravotnicemi a podotkli, že vnímají otevřenou komunikaci jako základní pilíř pro úspěšné vzdělávání diabetiků. Za neméně důležitou pak považují i empatii zdravotnického personálu.

Závěrem: S jakým přístupem jste se setkali vy?

A jaké zkušenosti máte vy ze své první edukační schůzky s diabetologickou sestrou? Byl k vám personál vždy vnímavý? Snažil se vás pochopit, i když jste zrovna nebyli ve „své kůži“? Vstřícný přístup, otevřenost a empatie jsou vždy na místě. To však platí z obou stran. S odmítavým a nespolupracujícím pacientem je totiž tuze složité pořízení. Ostatně, jde přeci jen o vaše zdraví. Proto za něj bojujte, ať se děje, co se děje… Život totiž může být krásný i s cukrovkou!

Zdroj: diabetesonthenet.com, ncbi.nlm.nih.gov

327