S diabetem na vrcholu Tater

Před dvěma lety se začátkem podzimu sešla ve Vysokých Tatrách početná expedice: 40 mladých lidí s diabetem 1. typu, 8 členů zdravotnického doprovodu, tým z firmy Medtronic, zkušený horolezec Peter Hámor, horští průvodci, novináři a televizní štáb. Neuškodí si výkon mladých diabetiků připomenout.

S diabetem na vrcholu Tater

Večer před plánovaným výstupem do výšky 2 499 m.n.m. se mladí diabetici z Čech, Slovenska, Slovinska a Maďarska připravují s nejúspěšnějším slovenským vysokohorským horolezcem Peterem Hámorem. Vypráví jim o svých výpravách na světové osmitisícovky a promítá fotografie. Je to výborná motivace. Diskutují se úpravy inzulinu na následující den i seznam věcí, které s sebou diabetik na cestu do hor musí mít.

Expedice začíná

4:15, budíček – nezbytné měření glykemie. Kontrola inzulinové pumpy – zásobníku, kanyly a stavu baterie.

4:30, snídaně – na výběr je müsli se semínky, ovocem a bílým jogurtem nebo pečivo se šunkou a sýry. Jídlo má udržet dobrou glykemii v první části výstupu.

5:00, vyrážíme – když jsou všechny 4 skupiny kompletní, vycházíme svižným tempem do hor. Někdo si nastavuje dočasně snížený bazál, jiní jej nechávají beze změny.

6:00, začíná svítat – senzory ukazují povětšinou dobrá čísla. Jde se lesem a během přechodů úžin se na chvilku otvírá pohled na hory.

7:00, výstup do kopečka – s náročnější aktivitou se objevily první hypoglykemie. Začaly pípat pumpy s upozorněním na pokles glukózy, někomu se aktivovalo „Zastavení
před nízkou glykemií“.

8:00, zastávka na Popradském plese – pauzu na odpočinek vyplnila slovenská média, s nimiž se mladí diabetici ochotně podělili o své dojmy a ukázali displeje svých inzulinových pump.

9:00, Žabí pleso – cestou se objevilo pár hypoglykemií, které se „dojedly“ nejen glukózou, ale také tyčinkami či chlebem, aby se glykemie udržela nahoře i při pokračujícím výstupu na nejstrmější části cesty.

10:00, Chata pod Rysmi – delší zastávka s vydatnou svačinkou a načerpání energie na závěrečný výstup na vrcholek. Ranní mraky se pomalu rozpouštějí a odhalují překrásný výhled do okolí.

12:00, konečně jsme na vrcholu Rysy, 2 499 m.n.m. – atmosféra je plná nadšení, euforie a radosti z pokořeného vrcholu. Pro řadu účastníků byl výstup výkon, o němž si nebyli předem jisti, že jej zvládnou. Na samotném vrcholku hory je pro více než padesátičlennou výpravou málo místa. Kolem se rozkládají hory a údolí s plesy. Z jedné strany Rysů se nahoru valí mlha.

13:00, opět Chata pod Rysmi – druhou zastávku v chatě věnujeme obědu, poslednímu posilnění před sestupem dolů.

15:00, cesta dolů – sestup je možná náročnější, než výstup. Začíná se hlásit únava a dobíhá efekt fyzické zátěže. Někomu proto začínají glykemie rychleji klesat.

16:00, zpět v hotelu Borovica – „Cesta na Rysy a zase zpátky“ je úspěšně u konce. Po návratu do hotelu, z něhož jsme před 11 hodinami vyšli, následuje čas na odpočinek,
svačinu a doplnění energie.

Každý měl svoji vlastní strategii

Vystoupat na tatranské Rysy nebylo snadné, a vyjít nahoru s diabetem 1. typu znamenalo nejen nést s sebou mnoho věcí navíc, ale také dopředu přemýšlet o úpravě dávek inzulinu, předvídat reakci těla na neobvyklou fyzickou zátěž a hbitě reagovat na trendy glykemie ukazující se na senzoru. Každý dia-účastník měl vlastní strategii, jak se s fyzickou zátěží vyrovnat. Někdo snižoval bazální dávku inzulinu po celý den, jiný pouze, když se pohyboval v nižších glykemiích. Sacharidy dojídali všichni, ovšem každý v jiném množství. Cestou se naštěstí kromě několika mírných hypoglykemií nevyskytly žádné potíže a všichni účastníci podali na Rysech více než skvělý výkon.

Základní dia-výbava do hor:

• glukometr + proužky
• glukózové bonbóny + dlouhé sacharidy, např sušenky
• náhradní kanyly + baterie do pumpy, ev. zásobník
• náhradní inzulin + stříkačka/pero
• GlukaGen Hypokit
• náplasti či tejp na přelepení senzoru

MUDr. Klára Picková

Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na