Diabetes mellitus u psů a koček

V minulosti jsme se s metabolickými onemocněními u malých zvířat setkávali v praxi spíše zřídka, avšak změna životního stylu našich mazlíčku přispěla k tomu, že počet diabetických pacientů rapidně narůstá. Dnes je diabetes mellitus jedním z nejčastěji diagnostikovaných endokrinních onemocnění u psů a koček.

Diabetes mellitus u psů a koček

Projevy diabetu u zvířat jsou podobné jako u lidí. Vždyť právě laboratorní psi pomohli v roce 1889 Meringovi a Minkowskemu zdokumentovat klinické příznaky diabetu po chirurgickém odstranění slinivky u zdravých pokusných psů a taktéž Fredericovi Bantigovi při objevení inzulínu.

Psi mívají jedničku, kočky dvojku

U psů se nejčastěji vyskytuje diabetes 1.typu, který je způsobený autoimunitní destrukci β – buněk. U menšího procenta psů se setkáváme taktéž z progesteronem indukovaným diabetem, který nejčastěji postihuje nekastrované feny v období mezi háráním. U koček se nejčastěji vyskytuje diabetes 2. typu, který je způsobený rezistencí na inzulin. Sekundární diabetes se rozvíjí jako následek jiných hormonálnych onemocnění jako např. Cushingův syndrom, Adisonova nemoc, nebo následkem dlouhodobého užívaní diabetogenně působícÍch léků, jako jsou kortikoidy a progestiny.

Která plemena jsou nejohroženější?

Na rozvoji diabetu se může podílet několik rizikových faktorů. Genetickou predispozici pozorujeme u některých plemen psů, patří sem samojed, teriéři (west highland white teriér, jorkšírský, bostonský, foxteriér), labradorský retrívr, jezevčík, pudl a knírači. U koček jsou nejvíc postiženy barmské kočky které se s velikou oblibou chovají v Austrálii, na Novém Zélandu a ve Velké Británii.

U psů se diabetes objevuje pozvolna mezi 5 a 12 rokem života, zatímco u koček se vyskytuje spíš po 10 roce života. V důsledku progesteronu jsou u psů dvakrát víc postižené nekastrované samice, přičemž u koček je incidence vyšší spíš u kastrovaných kocourů. U obou druhů je rizikovým faktorem obezita, která způsobuje rezistenci na inzulín.

Jak u zvířat probíhá diagnostika?

Diabetes je u malých zvířat diagnostikovaný na základě přítomnosti klinických příznaků, nálezu hyperglykémie v krvi a glukosurie v moči. Mezi nejtypičtější klinické příznaky patří polyurie – zvýšená frekvence močení, polydipsie – zvýšená žíznivost, polyfagie – zvýšená žravost a hubnutí.

U koček se můžeme setkat s tzv. stresovou hyperglykémii, protože po převozu do ordinace a vyšetření dochází vlivem katecholaminů ke zvýšení glykemických hodnot, to znamená, že na potvrzení diagnózy je nezbytné opakované vyšetření nebo vyšetření sérového fruktosaminu.

U diabetických pacientů se běžně provádí celkové vyšetření krve – hematologické a biochemické, vyšetření moči a v ideálním případě ultrasonografické vyšetření dutiny břišní. Mezi doporučované doplňkové vyšetření patří měření krevního tlaku, oftalmologické vyšetření a rentgen hrudníku.

Komplikace diabetu u psů a koček

U psů se často rozvíjí diabetická katarakta, která může vyústit až v oslepnutí pacienta, u koček pozorujeme postižení očí zřídka. U koček se na rozdíl od psů může rozvinout diabetická neuropatie, která se projevuje slabostí pánevních končetin. Tak jako u lidí, tak i u diabetických zvířat bojujeme s komplikacemi jako jsou špatná kvalita srsti a kůže, špatné hojení ran a časté infekce močových cest.

Jak probíhá léčba?

Cílem terapie je odstranění klinických příznaků a stabilizace glykémie. U sekundárního typu diabetu a diabetu 2. typu je možné dosáhnout remise včasnou diagnostikou a terapií.

U progesteronem indukovaného diabetu se doporučuje kastrace, u koček s diabetem 2. typu odstranění inzulínové odolnosti úpravou kondičního stavu. Základem léčby je podávaní inzulínových preparátů, dodržování dietních opatření a zařazení pohybových aktivit do denního režimu pacienta.
Pacienti vyžadují individuální přístup a průběh terapie závisí i na zvládnutí léčby v domácím prostředí. Veterinář majiteli vysvětlí potřebu dodržovaní dietních opatření, způsob skladovaní a aplikace inzulínu.

Jak probíhá domácí měření glykemie?

V ideálním případě se doporučuje domácí monitoring, kdy majitel odebere kapku kapilární krve pomocí lancety z vnitřní strany ušního boltce a sestaví tzv. denní profil. Domácí monitoring napomáhá ke včasnému odhalení blížící se glykémie a k lepšímu přehledu o funkci inzulínu a průběhu terapie. Diabetes je onemocnění vyžadující doživotní terapii a monitorig, proto je lepší mu předcházet pravidelnými preventivními vyšetřeními. Je nutné podotknout, že diabetická zvířata obvykle snáší terapii změnu režimu velmi dobře a při správné péči mohou mít šťastný a pohodový život.

Jak podávat zvířeti inzulín?

Injekčně do podkoží. Aplikace je snazší než u lidí, protože zvířata mají volnější kůži. Nejvhodnější místo je pod žeberním obloukem nebo do šíje.

Jak často inzulín podávat?

Většinou se aplikuje jednou denně, někdy vám veterinář doporučí dvě dávky inzulínu denně.

Jak poznat hypoglykémii?

Ačkoliv to není časté, i u zvířat může dojít k hypoglykémii. Zvířata jsou nejprve neklidná, posléze dojde ke zhoršení koordinace pohybů. Pokud se hypoglykémie prohloubí, zvíře je zcela nehybné a upadá do hypoglykemického kómatu.

Co dělat při hypoglykémii?

Při lehké hypoglykémii, je-li zvíře schopno žrát, mu nabídněte jídlo nebo pamlsky. Pokud není schopno žrát, podejte mu cukr nebo glukózový sirup. Je možné cukr nebo sirup také postupně vtírat pod jazyk a do dásní. Jakmile se stav zvířete zlepší, dohlédněte na to, aby se nažralo.

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na