Diabetes 1. typu a obezita: Jak vyzrát na nadváhu?

Diabetes 1. typu a obezita: Jak vyzrát na nadváhu?
Na nárůstu tělesné hmotnosti se podílí více faktorů, kromě celosvětového trendu kynutí populace je to například nedostatečná fyzická aktivita. Zdroj: Shutterstock

Obezita je chronické onemocnění, jehož výskyt v naší populaci narůstá ve všech věkových i sociálních vrstvách. Nadváhu či obezitu má v České republice 65 % populace a každý druhý se snaží zhubnout. Ani cukrovce 1. typu se problémy s váhou bohužel nevyhýbají, kvůli léčbě inzulinem a potřebě bezpečné kontroly glykémií však bývá hubnutí složitější.

Redukce hmotnosti je běh na dlouhou trať. Zejména u cukrovky 1. typu je důležitá spolupráce s lékařem, edukační sestrou a nutričním terapeutem. Při optimálním vyladění dávek inzulinu, výživy a pohybového režimu je i s diabetem 1. typu možné efektivně zhubnout, zvýšit poměr svalové hmoty a snížit množství tuku v těle.

Obezita není jen kosmetický problém

Zvýšené množství tělesného tuku s sebou nese řadu rizik a je spojeno s častějším výskytem dalších tzv. civilizačních onemocnění. Jinak tomu není ani u cukrovky 1. typu, kde se při obezitě častěji vyskytuje vysoký krevní tlak, zvýšená hladina krevních tuků či nealkoholická jaterní steatóza. Obezita také rozhodně není charakterová vada, není způsobena pouze tím, že člověk příliš mnoho jí a málo se hýbe. Metabolické předpoklady jedince se dědí a “dědičné” jsou i životní návyky. Člověk, který si do života nese genetickou zátěž od obézních rodičů a prarodičů, je mnohdy z rodiny vybaven též nezdravými stravovacími a pohybovými návyky. Taková kombinace dědičných vloh a stylu života pak celoživotně zvyšuje riziko problémů s hmotností. 

Jiří Tkadlčík: Silák, který se navzdory cukrovce stal mistrem světa. Na pěknou postavu chtěl balit holky

Sympatický svalovec je šampionem v neolympijské sportovní disciplíně nazvané strongman, která testuje sílu, výdrž, pohyblivost a odolnost ...

Nadváha si nevybírá

Lidé s diabetem 1. typu dříve bývali charakterizováni jako štíhlí. Tím se typicky odlišovali od pacientů s cukrovkou 2. typu. To však již dlouho neplatí a dnes i nově diagnostikovaní pacienti běžně mívají nadváhu. Na nárůstu tělesné hmotnosti se podílí více faktorů, kromě celosvětového trendu kynutí populace je to například nedostatečná fyzická aktivita. Mnozí lidé žijící s cukrovkou kvůli obavě z hypoglykémií raději nesportují a když nějakou fyzickou aktivitu provozují, kompenzují jí zvýšeným příjmem jídla.

Nárůst hmotnosti může být zapříčiněn i častými hypoglykémiemi, které pacient zajídá, někdy dokonce přejídá. Na hypoglykémii dokáže člověk snadno zkonzumovat velké množství kalorií, zejména tehdy, neléčí-li tento stav pouze rychlými cukry (glukózou), ale potravinami obsahujícími i tuky a bílkoviny (např. tyčinky, čokoláda, fast food).

U osob, které měly dlouhodobě vysoké glykémie a svou kompenzaci výrazně zlepšily, může dojít ke skokovému nárůstu hmotnosti o několik kilogramů. Je to proto, že při vysokých glykémiích ztrácel člověk desítky gramů cukru denně močí, čímž také ztrácel významné množství kalorií. Při odstranění hyperglykémií se cukr z krve již neposouvá do moči, ale zůstává v organizmu a nespálí-li ho jedinec fyzickou aktivitou, bývá uložen do tukových zásob. Zvýšení tělesné hmotnosti po zlepšení kompenzace cukrovky je však obvykle jednorázové a dojde-li k úpravě stravy a ověření správnosti dávkování inzulinu, k dalšímu vzestupu hmotnosti již docházet nemusí.

Jak léčit obezitu?

Základní metodou léčby obezity u všech osob je úprava stravy a fyzické aktivity. Ovšem samotná režimová opatření nejsou u řady z nich dostatečně efektivní. Zejména u pacientů s velmi výraznou obezitou bývá k účinnému snížení váhy potřeba zasáhnout i lékařsky. Snižování hmotnosti mohou podpořit léky, které předepisuje obezitolog.

V České republice jsou dostupné tři přípravky, ovšem žádný z nich není hrazen zdravotní pojišťovnou. I když se investice pacienta do antiobezitických léků pohybuje v řádu několika tisíc za měsíc, v porovnání s některými “lidovými” strategiemi na hubnutí, jako jsou krabičkové diety či různé doplňky stravy, je při jejich užívání mnohem vyšší šance na úspěch.

U cukrovky 1. typu však s antiobezitiky zatím nejsou dostatečné vědecké zkušenosti, proto je nutné tyto léky užívat uvážlivě a pod dohledem lékaře, pečlivě kontrolovat glykémie (nejlépe pomocí kontinuálního senzoru) a s lékařem konzultovat úpravu dávek inzulinu během hubnutí tak, aby nedocházelo k hypoglykémiím či rozkolísání kompenzace.

Nemocné ledviny tiše kradou léta vašeho života, varují lékaři

Ledviny začnou postupně selhávat a v nejvážnějších případech se jejich nositelé nevyhnou dialýze, v příznivějším případě transplantaci ledviny. ...

Někdy může pomoci bariatrická chirurgie

Pro některé jedince může být vhodná chirurgická léčba obezity. Tzv. bariatrická chirurgie u diabetu 1. typu vede kromě účinné redukce tělesné hmotnosti i ke snížení potřeby inzulinu a k poklesu glykovaného hemoglobinu. Podobně jako u pacientů s diabetem 2. typu dochází ke snížení body mass indexu (index tělesné hmotnosti), poklesu krevního tlaku a zlepšení poměru tuků v krvi. Nejčastěji se provádí tzv. rukávovité zmenšení žaludku, méně častěji bypass žaludku.

Na operaci je potřeba důkladná příprava, aby se předešlo nežádoucím komplikacím, jako jsou extrémní výkyvy glykémií, diabetická ketoacidóza či těžká hypoglykémie. Před chirurgickou léčbou obezity prochází každý pacient řadou vyšetření, která zajistí, že zákrok proběhne bezpečně. Měl by také předem dokázat upravit svůj životní styl a dosáhnout alespoň mírného snížení hmotnosti. Po bariatrické operaci je totiž nezbytné dodržovat doporučená stravovací opatření, a pro pacienty, kteří nedokáží ani trochu změnit své návyky ještě před výkonem, by operace nemusela být dostatečně přínosná.

Jak na hubnutí u cukrovky 1. typu

Pro dosažení a udržení optimální hmotnosti je zásadní mít co nejvíce vyrovnanou kompenzaci glykémií. Kolísavé, vysoké či nízké glykémie jsou spojeny s častými dopichy inzulinu či zajídáním hypoglykémii, což může přispívat ke zvyšování hmotnosti. Správné načasování a aplikace dostatečné dávky inzulinu před jídlem tak, aby glykémie po jídle nestoupala do výrazných hyperglykémií nebo neklesala do hypa, jsou účinné návyky na cestě za snížením hmotnosti.

Zvýšené riziko hypoglykémií může být mimo jiné způsobeno vysokou dávkou bazálního inzulinu. Správně nastavená bazální dávka na inzulinové pumpě či na perech by měla udržet glykémie stabilní v době mezi jídly a v průběhu lačnění. Klesá-li glykémie bez pravidelného jídla samovolně dolů, případně může-li člověk s diabetem během dne volně ujídat sacharidy bez pokrytí inzulinem, může být potřeba bazální dávku upravit. Průběžné ujídání sacharidů během dne jako prevence hypoglykémie při vysokém bazálu vede k nadměrnému příjmu kalorií a nárůstu tělesné hmotnosti. S úpravou léčby inzulinem, ať již optimalizací bazálního inzulinu či nastavením režimu aplikace bolusů k jídlu, poradí ošetřující lékař.

Základem je vyvážená strava

Existuje řada stravovacích stylů, které slibují zázračné účinky na zdraví a tělesnou hmotnost. V poslední době je moderní nízkosacharidová strava či přerušovaný půst, někteří lidé upínají naděje k vegetariánství či paleo stravě. Není však prokázáno, že by jakýkoliv stravovací režim u diabetu 1. typu vedl k dlouhodobě lepším výsledkům. Nutriční potřeby člověka jsou natolik individuální, že co vyhovuje jednomu, nemusí být vhodné a účinné pro druhého. Proto je rozumné se při snaze o hubnutí svěřit do rukou odborníka.

S optimální výživou pomůže nutriční terapeut, nejlépe takový, který má zkušenosti s osobami s diabetem. Nutriční terapeut je na rozdíl od nutričního poradce zdravotník a pracuje-li s lidmi s diabetem, dokáže dát do potřebného kontextu výživu, glykémie, léčbu cukrovky i individuální potřeby pacienta.

Pohyb nesmí chybět

Fyzická aktivita je nedílnou součástí zdravé snahy o snížení hmotnosti. U diabetu 1. typu se však pojí se zvýšeným rizikem hypoglykémie. Při hubnutí může pomoci sledovat v souvislosti s fyzickou aktivitou hladinu aktivního inzulinu v těle. Zahájení fyzické aktivity s vysokou hladinou inzulinu (ať již z bazálních či bolusových dávek) je spojeno se zvýšeným rizikem hypoglykémie bez ohledu na vstupní hladinu krevního cukru. Proto je vhodné s dostatečným předstihem před fyzickou aktivitou snížit hladinu inzulinu, například dočasným snížením bazálu, použitím dočasného cíle u hybridních okruhů či snížením bolusu k jídlu. S konkrétními úpravami inzulinového režimu pomůže ošetřující lékař či diabetologická edukační sestra.

Trávíte léto na chatě a ošetřujícího lékaře máte stovky kilometrů? Neodkladnou péči vám poskytne i doktor, u kterého nejste registrovaní

S manželem část roku trávíme na chatě. Registrujícího praktického lékaře máme v místě trvalého bydliště (150 km daleko). Je možné mít dvě ...

Co je to dvojitý diabetes?

Nadměrná hmotnost může u některých osob s diabetem 1. typu vést ke změnám, které jsou typické pro diabetes 2. typu. Objevuje se tzv. dvojitý diabetes – onemocnění kombinující diabetes 1. typu (nedostatek inzulinu) a diabetes 2. typu (necitlivost tkání na inzulin, potřeba vysokých dávek inzulinu). K dvojitému diabetu jsou náchylnější osoby, u jejichž rodičů či prarodičů se vyskytuje cukrovka 2. typu. Dochází u nich k postupnému zvyšování hmotnosti v průběhu času a k výraznému vzestupu dávek inzulinu. Dvojitý diabetes a obezita s sebou kromě potíží s tělesnou hmotností přináší i další zvýšení rizika srdečně-cévních nemocí i dalších chronických komplikací cukrovky.

MUDr. Klára Sochorová | zdroj: Se souhlasem autorky MUDr. Kláry Sochorové

MUDr. Klára Sochorová

Lékařka Kliniky diabetologie nemocnice IKEM v Praze. Specializuje se na efektivní využití moderních technologií v diabetologii, flexibilní léčbu diabetu a fyzickou aktivitu. V rámci skupiny mladých lékařů Diavengers se věnuje edukačním aktivitám.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autorky MUDr. Kláry Sochorové

3059

Diskuze k článku