Deprese a úzkostné poruchy při diabetu

Deprese a úzkostné poruchy jsou nejčastější potíže, se kterými se psychologové a psychiatři u diabetiků (ale i v ostatní populaci) setkávají. Jak jim úspěšně předcházet?

Deprese a úzkostné poruchy při diabetu

Vztah deprese a diabetu je oboustranný – přítomnost diabetu zhoršuje prognózu deprese a přítomnost deprese zhoršuje prognózu diabetu. Riziko, že diabetik v průběhu svého života onemocní depresí, je přibližně dvakrát vyšší než v ostatní populaci.

Deprese není “blbá” nálada

Deprese je patologicky a dlouhodobě pokleslá nálada, kterou doprovázejí další příznaky – nesoustředěnost, nevýkonnost, únava, pocity bezradnosti, změny spánku nebo chuti k jídlu atd. Tyto příznaky se často kryjí s příznaky špatně kompenzovaného diabetu. Pokud se u někoho tato onemocnění vyskytují současně, je proto potřeba zvážit, zda se jedná o depresi, nebo dlouhodobou hyperglykemii, aby se řešila pravá příčina projevů.

Diabetes a deprese jsou propojeny na několika úrovních. Diabetes jednak komplikuje život, ale také se jím mění biochemie mozku. Navíc se přidává role imunity, neboť závažné životní události mohou v imunitním systému spustit patologické změny vedoucí ke vzniku diabetu.

Jak depresi předcházet?

Pokud člověk přijímá sebe se svou nemocí jako plnohodnotného člověka, zaměří svou pozornost v první řadě na sebe a naplnění svých potřeb a nezapomíná pravidelně a dostatečně odpočívat, je u něj rozvoj deprese méně pravděpodobný.
Je důležité řešit konflikty, přiměřeně ventilovat negativní emoce a říkat si o to, co potřebujeme od druhých, protože nikdo nemůže číst naše myšlenky a vědět, co bychom si přáli nebo co nám vadí.

Léčba deprese terapií i léky

Pokud se deprese rozvine, přináší s sebou obvykle horší dodržování životosprávy a selfmonitoringu, kolísající glykemie a horší dlouhodobou kompenzaci diabetu, tím pádem i vyšší výskyt pozdních komplikací. Deprese se léčí pomocí psychoterapie, která pacientovi pomůže změnou postojů k sobě, k životu s nemocí a k problémům. Pokud jsou potíže závažnější, přistupuje se k podávání antidepresiv, což jsou léky k dlouhodobému užívání (zhruba rok), nejsou návykové, upravují narušenou rovnováhu „chemie mozku“, tím zbavují příznaků deprese, které člověka ochromují a nedovolují mu řešit problematické situace.

Úzkostné poruchy u diabetiků

Strach je běžná emoce, kterou potřebujeme k životu – má sebezáchovnou funkci. Úzkost je však nadměrný, nezdravý strach, který již svou obrannou funkci nesplňuje. Je to nepříjemný emoční stav (např. nervozita, pocity vnitřního napětí, sevření), doprovázený tělesnými příznaky: pocením, bušením srdce, dušností, nevolností, třesem. Úzkostné poruchy jsou nejčastějším duševním onemocněním a představují celoživotní riziko u čtvrtiny populace.

Fóbie z jehel či komplikací

Fobií nazýváme úzkost pouze za specifických okolností. U diabetiků mívají vážné následky fobie spojené s riziky primárního onemocnění, jako je fobie z jehel, nadměrný strach z hypoglykemie nebo z pozdních komplikací diabetu. Ty pak ovlivňují chování pacientů vůči diabetu. Aby předešli úzkosti, udržují nemocní záměrně extrémně vysoké (nebo naopak příliš nízké)hodnoty glykemie. To s sebou ale jako důsledek nese časté hyperglykemie (respektive hypoglykemie) a s tím spojené dlouhodobé komplikace.

Příznaky úzkosti připomínají hypoglykemii

Úzkost může mít u diabetiků podobné příznaky jako hypoglykemie – hlavně se jedná o pocení, třes, nervozitu, napětí. I zde je potřeba vzít v úvahu obě možnosti, aby se řešila příčina příznaků a aby se např. opakovaně chybně nedoplňovaly sacharidy při úzkosti.

Stresu se dá předcházet

Úzkostem se předchází těžko, neboť často souvisí již s povahou člověka – u povahově úzkostných lidí se úzkostné poruchy rozvinou s větší pravděpodobností. Přesto je účinné předcházet nadměrnému zatížení stresem v běžném životě. Důležitá je pravidelná životospráva a případně relaxační techniky, kterými se dá zvládat počínající napětí a pocity přetížení.

Léčba úzkostné poruchy

Pokud se již úzkostná porucha rozvine, léčíme ji opět psychoterapií anebo antidepresivy. Další léky, které přicházejí v úvahu pro rychlé zvládnutí velké úzkosti jsou anxiolytika; ta jsou však návyková, a proto jsou určena pouze k nárazovému nebo krátkodobému užívání (maximálně několik týdnů).

 

Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na