Hojení diabetických vředů a správná péče o nohy závisí také na vašem botníku
Dáváte slazené nápoje dětem? Spotřeba stoupá, rizika ale řeší málokdo
Zdroj: Freepik
Slazené nápoje mají často jedno společné: Kromě vysoké energetické hodnoty a množství sacharidů mají obvykle mizivou výživovou hodnotu, nedostatek důležitých mikroživin, vitaminů a minerálních látek. V rámci nedávné studie se vědci zaměřili na spotřebu slazených nápojů a zkoumali tyto trendy u dětí a dospívajících ze 185 zemí.
Pod pojmem slazený nápoj se skrývá široké spektrum různých výrobků. Patří sem například limonády, džusy, ochucené minerální vody, iontové nebo energetické nápoje, sirupy do vody apod. Z větší části se jedná o perlivé nápoje. V nedávné studii publikované v BMJ vědci zkoumali globální trendy v oblasti spotřeby slazených nápojů u dětí a dospívajících v období 1990–2018.
Slazené nápoje a riziko onemocnění u dětí
Nezdravá strava, která často zahrnuje konzumaci slazených nápojů, významně zvyšuje riziko obezity u dětí a dospívajících. Bylo prokázáno, že obezita v dětství přetrvává i v dospělosti a následně zvyšuje riziko vzniku dalších zdravotních poruch, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a cukrovka 2. typu.
Také stomatologové upozorňují na to, že děti, které pijí slazené nápoje, trpí často kazivostí mléčných zubů. Navíc sladké limonády mohou nevratně narušit sklovinu. Bakterie v ústech rozkládají cukr a výsledkem je kyselina, která způsobuje významné poškození struktury zubu.
V poslední době došlo k prudkému nárůstu spotřeby slazených nápojů v důsledku rychlé globalizace trhů a agresivní reklamy zaměřené na děti a dospívající. Některé studie nicméně potvrzují účinnost politik veřejného zdraví zaměřených na snižování spotřeby slazených nápojů u dětí a dospívajících. Patří mezi ně omezení marketingu potravin, zdanění slazených nápojů a omezení ve školách.
V důsledku nedostatku údajů je jen omezeně možné efektivně vyhodnotit trendy v čase a určit potenciální faktory nadměrné konzumace, jako je vzdělání, pohlaví, věk, bydliště a další klíčové sociodemografické faktory.
Zlaté mléko: Spojenec při zánětech, diabetické neuropatii, vysokém cholesterolu i proti střevním parazitům
Kurkuma (Curcuma longa) je příbuzná zázvoru a je známá také pod názvem indický šafrán. V Indii ji už před pěti tisíci lety uctívali jako svaté ...
Výzkum na základě celosvětové databáze
Vědci zkoumali míru konzumace slazených nápojů u dětí a dospívajících ve věku od tří do 19 let. Národní, regionální a celosvětová data z let 1990–2018 pro 185 zemí byla zkoumána na dílčí úrovni podle pohlaví, věku, oblasti bydliště a úrovně vzdělání rodičů.
Údaje o konzumaci slazených nápojů byly získány z celosvětové databáze o výživě za rok 2018. Pro účely průzkumů stravování na individuální úrovni bylo provedeno systematické online vyhledávání v globálních a regionálních databázích, jako jsou PubMed a Embase. Míra konzumace slazených nápojů byla následně upravena podle denní kalorické potřeby pro různé věkové skupiny.
Výsledky studie
Standardizovaná porce slazených nápojů byla definována jako 248 g. V roce 2018 byl průměrný celkový příjem slazených nápojů u dětí a dospívajících odhadnut na 3,6 porce.
Byly zjištěny značné rozdíly, neboť počet porcí se pohyboval od 1,3 porce/týden v jižní Asii až po 9,1 porce v Latinské Americe a karibských zemích. Navíc 56 zemí, které představují 10,4 % celosvětové populace této věkové skupiny, uvedlo průměrnou míru konzumace slazených nápojů sedm a více porcí týdně.
Spotřeba slazených nápojů se u jedinců mužského a ženského pohlaví na národní, regionální a globální úrovni nijak významně nelišila. Na globální i regionální úrovni se míra spotřeby slazených nápojů zvyšovala s přibývajícím věkem.
V porovnání s dětmi z venkovských oblastí měly děti z městských regionů vyšší pravděpodobnost konzumace slazených nápojů. Největší množství slazených nápojů konzumovaly děti rodičů s vyšším vzděláním, žijící v městských oblastech.
Podobný vzorec byl pozorován v regionech subsaharské Afriky, Latinské Ameriky, jižní Asie a Karibiku. V severní Africe a na Blízkém východě byla vyšší míra spotřeby pozorována u mladších osob z venkovských oblastí a u osob s nižším vzděláním rodičů.
Ve 185 zemích se spotřeba slazených nápojů u dětí a dospívajících zvýšila o 23 %, tj. o 0,68 porce/týden, což se podobá celosvětovému nárůstu prevalence obezity v této populaci.
Mezi lety 1990 a 2005 došlo k největšímu nárůstu spotřeby slazených nápojů v zemích s nejvyššími příjmy, zatímco v jižní Asii, východní Evropě a střední Asii nebyly zaznamenány téměř žádné změny a v Karibiku a Latinské Americe spotřeba slazených nápojů klesla. Mezi lety 2005 a 2018 byl největší nárůst spotřebních návyků v oblasti slazených nápojů pozorován v subsaharské Africe, zatímco v zemích s vysokým příjmem se jejich spotřeba snížila.
Ostružiny: Dříve sloužily jako lék na dnu a kýlu, dnes pomáhají s cholesterolem i cukrovkou
Ostružiny, které vědci znají pod latinským názvem Rubus fruticosus, provázejí lidstvo již tisíce let. Jejich původ je tak rozmanitý, že ho lze ...
Závěry výzkumu
Celosvětově se spotřeba slazených nápojů mezi mladými lidmi v letech 1990 až 2018 výrazně zvýšila, což odpovídá nárůstu obezity v této věkové skupině. Celkově by zjištění studie měla být podkladem pro celosvětové úsilí o snížení spotřeby slazených nápojů, jako je například Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030.
Slazené nápoje a cukrovka
Slazené nápoje nejenže přispívají k rozvoji cukrovky, ale škodí i jedincům, kteří již s diabetem 2. typu žijí. Podle studie z roku 2023, které se zúčastnilo více než 15 tisíc dospělých žen a mužů, byla prokázána o 20 % vyšší pravděpodobnost předčasného úmrtí diabetiků 2. typu při konzumaci nápojů slazených cukrem. Další výzkumy navíc prokázaly negativní vliv nápojů slazených cukrem na kardiovaskulární zdraví. Ultrazpracovaný charakter sladkých nápojů totiž způsobuje změny v přirozené střevní mikroflóře, což může vést ke zvýšené tvorbě aterosklerotických plátů v hlavních tělních tepnách, tj. v koronárních a mozkových tepnách.
Řešením bohužel nejsou ani dietní limonády. Bylo totiž prokázáno, že mají podobné negativní účinky jako běžné limonády slazené cukrem. Ačkoliv je u jiných potravin většinou doporučována umírněná konzumace, u limonád a dalších slazených nápojů mají odborníci jasno: „Ať už se jedná o dietní, nebo obyčejné limonády, měli byste je v ideálním případě vyřadit ze svého jídelníčku a nahradit je vodou a nezpracovanými ovocnými šťávami,“ doporučuje doktor Hmoud, kardiolog z nemocnice Northwell Lenox Hill Hospital.
Nejen děti, ale i dospělí by tedy měli slazené nápoje vyloučit ze svého jídelníčku. Obecně se doporučuje omezit konzumaci jakýchkoli potravin s přidaným cukrem.
Zdroje: news-medical.net, nutricniporadna.osu.cz, dále dle textu
Foto: Freepik
438