Cvičení pomáhá proti stárnutí mozku i cukrovce. Záleží ale na typu fyzické aktivity

Cvičení pomáhá proti stárnutí mozku i cukrovce. Záleží ale na typu fyzické aktivity
Pohybové aktivity pomáhají udržet stárnoucí mozek ve formě Zdroj: Pixabay

Cvičení výrazně prospívá zdraví mozku, zlepšuje poznávací schopnosti, náladu a snižuje riziko neurodegenerativních onemocnění. Několik nových studií prokázalo hluboký vliv cvičení na různé biologické systémy, což dále vysvětluje jeho schopnost posilovat zdraví a bojovat proti nemocem, mimo jiné i proti diabetu.

Cvičení si obvykle spojujeme se zvýšením svalové síly, zlepšením zdraví srdce, snížením hladiny cukru v krvi a mnoha dalšími zdravotními přínosy. Aktivity, jako je běhání na běžeckém pásu, jízda na kole do prudkého kopce, posilování nebo rychlá procházka v době oběda, nabízejí celou řadu výhod, které přesahují zlepšení fyzického vzhledu nebo výdrže.

Cvičení má pozitivní vliv i na náladu a kognitivní funkce

Výzkumy naznačují, že pravidelná fyzická aktivita může zlepšit náladu, zmírnit stres a zbystřit kognitivní funkce, což podtrhuje hluboké propojení mezi tělem a myslí. Různí lidé však mohou na různé formy cvičení, jako je aerobní trénink nebo silový trénink, reagovat zcela odlišně.

Samozřejmě je obecně známo, že pravidelné cvičení je pro zdravý životní styl zásadní. Novější výzkumy ale navíc ukazují, že u elitních sportovců se v průběhu desetiletí mírně prodloužila i délka života. Cvičení kromě toho významně zlepšuje zdraví mozku tím, že zlepšuje kognitivní schopnosti, náladu a snižuje riziko neurodegenerativních onemocnění díky podpoře neurogeneze a synaptické plasticity.

Neurogeneze neboli tvorba nových neuronů probíhá nejen v prenatálním období, ale i v mozku dospělého člověka.

Mezi zánětem a cholesterolem existuje souvislost

Cholesterol je tuková látka, kterou vytváří naše tělo. Určité množství cholesterolu je potřeba – tělo ho používá k opravě buněk, produkci hormonů ...

Tělesný pohyb prospívá i diabetikům

Jedinci žijící s cukrovkou se bez cvičení rovněž neobejdou. Jakýkoliv pohyb jim pomáhá zvládnout nemoc, protože zlepšuje citlivost na inzulín. Je potřeba méně sedět u počítače nebo u televize, a místo toho se zaměstnat. Výsledkem je pak nejen lepší nálada, ale i glykémie. Cvičení prospívá také kardiovaskulárnímu systému. Výhod fyzických aktivit, které diabetici ocení, je však mnohem víc. Patří mezi ně například kvalitnější spánek, regulace hladiny cholesterolu v krvi, a při určité intenzitě a pravidelnosti dokonce i snížení hmotnosti. Aktivní diabetici II. typu také napomohou ke snížení hladiny glykovaného hemoglobinu.

„Představa zvýšené tělesné aktivity může být zpočátku zdrcující. Většina lidí ale říká, že jakmile s pohybem začnou, cítí se skvěle. Na účinky si však musíte počkat, je nutná trpělivost a vytrvalost. Také je potřeba uvědomit si, že jde o budování vaší zdravější budoucnosti. Aktivita totiž pomůže chránit vaše tělo před komplikacemi diabetu a může vám pomoci vést šťastnější a zdravější život.“ – Emma Elvin, hlavní klinická poradkyně ve společnosti Diabetes UK.

Pojďme se podívat na nejnovější důkazy a názory odborníků o tom, jak pravidelná fyzická aktivita pomáhá udržovat zdraví mozku i celkové zdraví s přibývajícím věkem.

Jak cvičení ovlivňuje tělo na molekulární úrovni

V rámci nového výzkumu, který byl realizován pod vedením Stanfordské lékařské fakulty, zkoumali vědci základní mechanismy, jejichž prostřednictvím cvičení podporuje celkové zdraví, zejména zdraví mozku. Studie, jejíž výsledky byly publikovány v časopise Nature, zahrnovala téměř 10 000 měření v téměř 20 typech tkání a zkoumala vliv 8 týdnů vytrvalostního cvičení u laboratorních potkanů vycvičených k běhu na malých běžeckých pásech. Závěry výzkumu odhalují pozoruhodné účinky cvičení na imunitní systém, reakci na stres, produkci energie a metabolismus.

Výzkumníci zjistili významné souvislosti mezi cvičením a molekulami a geny, o nichž je již známo, že se podílejí na mnoha lidských onemocněních a obnově tkání.

Mezi další nedávné práce vědců ze Stanfordské lékařské fakulty patří i zpráva v Nature Communications, která zkoumá změny vyvolané cvičením v genech a tkáních spojených s rizikem onemocnění, a článek publikovaný v Cell Metabolism, který zkoumá účinky cvičení na mitochondrie, producenty buněčné energie, v různých tkáních u potkanů.

Jak vytrvalostní trénink ovlivňuje organismus

Studie zveřejněná v časopise Nature zkoumala účinky 8 týdnů vytrvalostního tréninku na různé biologické systémy. Výzkumní pracovníci provedli analýzy různých tkání potkanů trénovaných k běhu na stále větší vzdálenosti a porovnali je s tkáněmi sedavých potkanů.

Zaměřili se na mitochondrie ve svalech nohou, v srdci, játrech, ledvinách, bílé tukové tkáni – která se hromadí jako tělesný tuk – a také v plicích, mozku a hnědé tukové tkáni. Výsledky zkoumání naznačují, že vytrvalostní trénink může pomoci zlepšit svalové funkce u diabetiků a také posílit zdraví jater.

Má pohlaví vliv na to, jak reagujeme na cvičení?

V neposlední řadě vědci zjišťovali rozdíly v tom, jak tkáně samců a samic potkanů reagují na cvičení. Po 8 týdnech ztratili samci potkanů asi 5 % tělesného tuku, zatímco samice potkanů neztratily žádné významné množství. Samice potkanů si však udržely původní procento tuku, zatímco sedavé samice během studie získaly další 4 % tělesného tuku.

Autoři studie předpokládají, že rozdíly pozorované v důsledku cvičení jsou z velké části způsobeny změnami mitochondriální genetické exprese v orgánech a tkáních odpovědných za udržování energetické rovnováhy.

Omlazující účinek cvičení na imunitní buňky

Další studie, kterou realizoval výzkumným tým z Queenslandské univerzity v Austrálii a která byla publikována v časopise Aging Cell, prokázala, že cvičení může zabránit snižování kognitivních funkcí s věkem.

Výzkumníci zkoumali genovou expresi v jednotlivých mozkových buňkách myší a zjistili, že cvičení zásadně ovlivňuje genovou expresi v imunitních buňkách podporujících funkci mozku v centrální nervové soustavě.

Spoluautorka článku, doktorka Jana Vukovic, odborná asistentka a vedoucí laboratoře neuroimunologie na Queenslandské univerzitě, objasnila klíčové výsledky: „Proces stárnutí ovlivňuje všechny různé typy buněk v mozku, přičemž největší dopad má na rezidentní imunitní buňky: mikroglie. Důležité je, že cvičení vrací genový profil mikroglií zpět do jejich mladistvého stavu.“

Pochopení toho, jak cvičení podporuje zdraví mozku, „je klíčovou otázkou pro mnoho vědců na celém světě,“ poznamenala doktorka Vukovic a dodala, že ona a její kolegové mají za to, že „cvičení mění imunitní prostředí ve stárnoucím mozku, a proto umožňuje imunitním buňkám nadále podporovat funkci nervových buněk“.

Šalvěj pomůže v boji s cholesterolem i diabetem. Domácí sirup poskytne úlevu při dýchacích i zažívacích potížích

Šalvěj je často zmiňována jako bylina nesmrtelnosti, domácí ctnosti, zdraví a moudrosti. Šalvěj byla posvátnou obřadní bylinou Římanů. Ve starém ...

Nejlepší formy cvičení pro zdravý stárnoucí mozek

Doktorka Vukovic uvedla, že „probíhají studie zaměřené na optimalizaci cvičebních programů pro seniory, nicméně pilates je dobrým výchozím bodem pro ty, kteří chtějí zapojit své svaly“.

Ryan Glatt, hlavní trenér zaměřený na zdraví mozku a ředitel programu FitBrain na institutu Pacific Neuroscience Institute v Santa Monice, který se na studii nepodílel, vyjádřil s těmito závěry souhlas a dodal, že „pro zdraví mozku jsou obzvlášť prospěšná aerobní cvičení, jako je například kardio cvičení, silový trénink a balanční cvičení, bez ohledu na to, zda jde o skupinové, nebo individuální cvičení“. Aktivity kombinující fyzické a kognitivní výzvy, jako je například tanec nebo tai-či, mohou být podle něj pro určité aspekty zdraví mozku obzvláště účinné.

Zdroj: medicalnewstoday.com, dále dle textu

22610

Diskuze k článku