Co doopravdy prožívají dospívající s diabetem I. typu? Přečtěte si jejich anonymní přiznání!

Co doopravdy prožívají dospívající s diabetem I. typu? Přečtěte si jejich anonymní přiznání!
Ke zpovědím na sociálních sítích se mohou uchylovat spíše mladí lidé bez dostatku pochopení z okolí... Zdroj: Shutterstock

Místa, na kterých je dovoleno téměř vše – to jsou sociální sítě. Většina z nich není zdaleka anonymní, avšak „inkognito“ v nich můžete vystupovat, třeba pod falešným účtem. Avšak existují i takové sociální sítě, které cílí na anonymní zpověď diabetiků různých věkových kategorií – především pak dospívajících s diabetem I. typu. Je dobře, že taková možnost existuje? Není to zneužitelné? A co se za tím skrývá? Všechny uvedené otázky se vám pokusíme nyní osvětlit.

Svěřit se anonymně ve virtuálním prostoru může mít bezesporu svá pozitiva, avšak skýtá i dost negativ. Co si myslí teenageři s diabetem I. typu ze zahraničí? O čem píšou? Co je trápí, co skrývají? Možná se v tom najde nejeden další diabetik…

Sociální sítě mohou podpořit u diabetika pocit soudržnosti

Na Facebooku nebo třeba Instagramu existuje mnoho rozmanitých profilů a skupin, do kterých se může leckterý diabetik přihlásit a sledovat i číst příspěvky/zážitky ostatních uživatelů. Možné je, že si napíše také o radu, protože je začátečník. Na své si přijdou tedy všichni. Takové DIA komunity mohou podporovat pocit bezpečí a pochopení – vždyť jsou na tom přeci všichni stejně. Seč se jedná o virtuální prostor, může se v něm rozvíjet pocit sounáležitosti a podpory psychiky.

Pozor na podvodníky, lháře a „hejtry“ aneb Nenechte se strhnout dezinformacemi!

Protipólem tohoto všeho pak je, když diabetik natrefí během brouzdání po sociálních sítích na znevažující či ponižující osoby, tzv. „hejtry“, kteří mohou snadno sebevědomí srazit. Opatrní pak musí být všichni diabetici i tehdy, pakliže najdou profil diabetika, který ostatním radí nikoliv obecně, ale konkrétně – co se například týká léčby (doporučuje alternativní produkty, vynechání léků a podobně). V tomto ohledu není radno rozhodně riskovat! Směrodatný je pouze OŠETŘUJÍCÍ LÉKAŘ!

MUDr. Lukáš Plachý: Nízkosacharidová dieta u dětí a dospívajících s diabetem I. typu

Z tohoto důvodu se stále stupňuje snaha vhodně doplnit inzulinovou léčbu tak, aby se ještě zlepšily výsledky léčby dětského diabetu, a ...

Proč někteří teenageři inklinují k anonymním zpovědím?

Záliba v anonymních přiznáních se nedá paušalizovat na všechny dospívající. Ne všichni mají potřebu „rozmluvit“ se anonymně o své cukrovce ve virtuálním světě. Ovšem ti, kteří tak činí, mívají zpravidla nějaký komunikační problém doma. Možná jim nikdo nenaslouchá, možná je nikdo nechápe a možná je pronásledují jen samé zákazy a příkazy. Období puberty zkrátka není snadné jak pro teenagera, tak samo sebou ani pro rodiče. Otevřená oboustranná komunikace je tedy základ pro úspěšný boj s diabetem!

Anonymita může být na sociálních sítích také velmi nebezpečná. Zejména tehdy, pokud je zneužívána a brána jako prostředek k manipulaci nebo k pasivně agresivnímu chování (výhružky, urážlivé zprávy a podobně).

K čemu se dospívající s diabetem I. typu přiznávají?

A nyní si pojďme projít pár anonymních přiznání od dospívajících s diabetem I. typu na sociální síti Tumblr.com – zde byla založena diskusní stránka s názvem DiabetiConfessions (v překladu něco jako „přiznání diabetika“). Co si o nich myslíte?

  • Často předstírám nízkou hladinu cukru v krvi, abych vyváznul ze situací, ve kterých nechci být.“

POSLÁNÍ PRO VÁS: Komunikujte s okolím nebo se svým diabetickým dítětem. Nastolte atmosféru plnou důvěry, aby se už nikdo nikdy nemusel ničeho bát a neriskoval svůj život.

  • „S kamarádkou jsme se bavili o tom, co dnes znamená být zdravý. Načež ona to okomentovala tím, že jsem přeci zdravá! Byla přitom úplně vážná. Mám cukrovku I. typu od 2 let. Ona to ví. Nezapomněla. Opravdu si myslela, že to není tak velký problém nebo dopad na mé zdraví? Musela jsem jí opět vysvětlit, že je to nemoc, která se mě neustále snaží zabít. To je důvod, proč mi každý rok chybí týdny a týdny ve škole. Dost mi to ublížilo. Jak mohla být jedna z mých nejbližších kamarádek tak ignorantská??“

POSLÁNÍ PRO VÁS: Vysvětlujte svou nemoc i těm nejbližším, nenechávejte si své znalosti pro sebe. Osvětu o cukrovce je potřeba dělat neustále.

  • Tak moc jsem se snažil držet krok se svou cukrovkou, ale nakonec jsem to odsunul do pozadí. Nedávno jsem ale radši navštívil svého lékaře, protože jsem zhubnul 20 kilo (všichni si myslí, že mám rychlý metabolismus, protože TOLIK jím a nepřibírám na váze, ale ve skutečnosti je to proto, že vynechávám inzulín a nejím nic tučného a nezdravého). Můj lékař si myslí, že jsem v depresi a měl bych vyhledat pomoc. Možná má pravdu, ale na to jsem příliš hrdý. Raději zemřu. Pak mě ale napadne, jak by o mně lidé mluvili, kdybych to udělal. Takže jsem se zasekl.“

POSLÁNÍ PRO VÁS: Naučte se „dát si pauzu“ od cukrovky, odpočívejte, meditujte, relaxujte. Mluvte o svých pocitech, nebo se snažte pochopit jiné diabetiky. Nebičujte se proto, že jste něco excelentně nezvládli. Dovolte si chybovat, vždyť jsme jen lidé. A když to zkrátka nezvládnete – nestyďte se navštívit psychologa.

Zdroj: T1everydaymagic, DiabetiConfessions | Tumblr

1091