Chcete jíst zdravě nebo cvičit? Jak zavést do života změny

Už jste si na sobě určitě vyzkoušeli, jak moc je těžké začít třeba cvičit nebo jinak jíst. Tipy, jak začít dělat něco nepříjemného a zároveň prospěšného, jsou různé. Psycholožka a psychoterapeutka Mgr. Alžběta Protivanská radí "nafouknout" svou komfortní zónu.

Chcete jíst zdravě nebo cvičit? Jak zavést do života změny

Váš mozek miluje všechno, co je pro něj známé – navyklá cesta do práce, typický průběh dne, zaběhané dráhy v mozku – tohle všechno se označuje jako komfortní zóna. Zrada je v tom, že naše komfortní zóna zahrnuje často i takové věci, které nám neprospívají nebo přímo škodí. Celoživotní nadváha, závislost na cigaretách nebo
neustále prázdná peněženka. Nepříjemné věci často doprovázené ještě nepříjemnějšími emocemi, ale zdá se zhola nemožné je změnit. Hodně se proto mluví o tom, jak z komfortní zóny vystoupit a přinést do života něco nového. Co když je daleko lepší v ní zůstat a prostě si ji nafouknout?

Když nic nefunguje

Snaha zavést do svého života nějaké změny často vypadá tak, že uděláme nějaké velké rozhodnutí (hned teď se začíná běhat nebo hubnout) a po dvou týdnech jsme z toho tak frustrovaní a unavení, že to všechno skončí a jsme zase ve stejných kolejích. Podobně těžké je přestat kouřit nebo odkládat budík. Moc dobře víme, že takové
změny by prospěly našemu zdraví. Tak jak je možné, že je nejde trvale zanést do života?

Tipy, jak začít dělat něco nepříjemného a zároveň prospěšného, jsou různé. Někdo doporučuje prostě zatnout vůli, dočtete se o listech papíru na lednici, v telefonu najdete nepřeberné množství aplikací zaměřených na naplňování cílů. Některé vám budou pípat tak dlouho, dokud nepůjdete běhat, další vám budou posílat pasivně agresivní zprávy o tom, že to vypadá, že na sobě zas tak moc pracovat nechcete. Přístupů je spousta. Zafungoval vám některý? Sama jsem zkusila snad všechny a žádný nevedl
k tomu, co jsem si přála. Moje cíle jsou celkem prosté – pravidelně cvičit a jíst. Ukázalo se to jako daleko větší problém, než to na první pohled vypadá.

Dvě důležité zásady

Chcete-li do svého života zavést nějaké ne zcela příjemné novinky, psychložka a psychoterapeutka Mgr. Alžběta Protivanská, radí držet se dvou jednoduchých zásad.

1. Spokojenost tady a teď

Všimli jste si někdy, že když na něco nadáváte nebo se na to zlobíte, nic se nemění? Dítě, na které se rozkřiknete, ztuhne nebo se urazí. Věci, které vás rozčilují, se vám dějí jako kdyby naschvál. Část těla, kterou nemáte rádi a nemůžete se na ni v zrcadle ani podívat, je pro vás pořád stejně ošklivá. Cokoli, co od vás dostává negativní pozornost, se odmítne měnit.
Je jedno, jestli chcete hubnout, přestat kouřit nebo si nebrat věci tak osobně. Všechno je to o změně hluboko zakořeněného vzorce ve vašem myšlení a chování. Nejdřív najděte na současné situaci to, co je v pořádku. Přestaňte si vyčítat tloušťku nebo závislost. Neznamená to, že přestanete chtít změnu! Jen najdete spokojenost v tom, co je tady a teď, abyste se mohli posunout dál.

2. Nafouknutí komfortní zóny

Vždycky, když jste se vrátili ke svému starému návyku, byl to návrat k něčemu známému a pohodlnému. Je jednodušší zůstat na gauči než jít běhat. Je snazší koupit si zase bagetu než si vařit oběd do krabičky. Je přirozenější si s ostatními prostě zapálit tu cigaretu než tam jen tak postávat nebo zůstat o samotě v kanceláři. Musíte se postarat o to, aby pro vás plánovaná změna byla co nejpříjemnější. Proto vymyslete ten úplně nejnepatrnější krok, který se dá teď podniknout. Začít ráno dělat jeden jediný klik. K obědu si nekoupit nic sladkého. Zařadit každodenní krátkou procházku. Klíčem jsou malé kroky, které se podobají cíli, ke kterému směřujete, a zároveň jsou příjemné nebo
vám minimálně nevadí je dělat. Pomalu tak pašujete do své komfortní zóny něco nového, ale pořád příjemného. Nespěchejte na sebe. Na začátku je velmi důležité udržet pravidelně tento maličký krok a vždycky se za něj pochválit. Učíte tak svůj mozek neuvěřitelně cennou věc – “Když se pro něco rozhodnu, tak to dokážu a je to příjemné!”. A to přesně chceme, nebo ne?

Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na