
Trauma přichází do života nečekaně a může vás zcela ochromit. Připravte se na něj s pomocí Gabora Matého
Cestování je jedním ze způsobů trávení dovolené a jeho obliba stále roste. Cestovat chce samozřejmě i řada pacientů s diabetem. Nic jim v tom nebrání, přesto je namístě se nad výběrem destinace, typem dovolené a způsobem dopravy zamyslet.
Ani zdravý člověk bez kondice pravděpodobně nevyrazí na svoji první dovolenou do Himálaje a pokud ano, tak si bude vědom určitých rizik. A rizika musí zvážit i pacient s diabetem, zejména pokud používá v léčbě inzulin nebo má-li již některé pokročilé komplikace diabetu. Zjednodušeně řečeno, určité typy výletů přinášejí rizika všem cestovatelům, a diabetikům ještě o něco více. A na to je třeba myslet vždy předem, abychom v případě, že se do takové cesty pustíme, tato rizika minimalizovali a cestu si skutečně užili.
Naprostý základ, bez něj ani krok. V případě, že se dostanete do potíží a skončíte u lékaře či v nemocnici, tak vám cestovní pojištění umožní vyhnout se zaplacení zdravotní péče z vlastní kapsy (náklady na péči většinou dosáhnou několika tisíc korun i v případě zcela banálních příhod, v případě závažných problémů to pak mohou být miliony), což vás může zruinovat. Další důležitou věcí, kterou vám pojištění přinese, je možnost využití asistenční služby, která je obvykle jeho součástí. Získáte tak partnera, který za vás vyřídí řadu komplikovaných administrativních kroků (například transport domů), opět zejména v případě, že vás postihly závažnější potíže. Při cestách do zemí s nižší úrovní lékařské péče (a nejen tam) se vám vyplatí prověřit si dopředu možnosti případného lékařského ošetření.
Není špatné mít léků nadbytek, klidně dvojnásobek. Rozdělit je můžete do dvou zavazadel pro případ, že byste o jedno přišli (nezapomeňte je doma). V případě inzulinu mějte na paměti, že všechen inzulin je třeba přepravovat při sobě na palubě letadel. Aerolinie sice deklarují, že v zavazadlovém prostoru je stejná teplota jako v kabině, ale se zavazadly se různě manipuluje, často nešetrně, a riziko, že z nějakého důvodu o inzulin přijdete, popřípadě bude znehodnocený, za to nestojí.
Vyplatí se také předem zjistit (a to nejenom při cestách do exotičtějších zemí), kde v cílovém místě seženete inzulin či jiné léky a jaké náležitosti k tomu potřebujete. U inzulinu, který si povezete, zkontrolujte dobu expirace – neměla by samozřejmě vypršet dříve, než se vrátíte z dovolené. Při odbavování na letišti upozorněte personál na to, že převážíte inzulin a mějte připravený příslušný doklad. Inzulin by měl být při průchodu bezpečnostní kontrolou uložen v průsvitném sáčku, který při kontrole s předstihem vyjmete z tašky a položíte na podnos na bezpečnostním pásu. Při nástupu do letadla upozorněte na skutečnost, že se léčíte inzulinem, stewardy a v případě, že ho budete aplikovat během cesty s předstihem i pasažéry, kteří sedí vedle vás.
Optimální je vzít si s sebou na cestu i lékařem sepsanou kratší zprávu v angličtině, ve které je zapsána diagnóza a způsob léčby diabetu. V případě, že se dostanete do potíží, umožní to místnímu lékaři, který nemusí mít s diabetem žádné zkušenosti, lepší orientaci ve vašem zdravotním stavu. Nezapomeňte též na to, že se můžete pohybovat v prostředí s jazykovou bariérou. I tu taková zpráva pomůže řešit.
Zcela nutný je nějaký podobný dokument pro cestu letadlem. Zde je podle leteckého řádu cestující povinen doložit, že léky a technické pomůcky, které s sebou bere na palubu, jsou nutné pro jeho léčbu. Pro tyto účely jsme připravili diabetický pas, který je veden v několika jazycích, a lékař do něj může zaznamenat příslušné údaje. Součástí pasu je i poučení pro čitatele, co dělat v případě, že máte těžkou hypoglykemii. Opět v několika jazycích. Získáte ho od vašeho diabetologa.
Termoboxy nebo termotašky využijete v případě, že cestujete do míst, kde je příliš teplo (nebo zima). Inzulin v peru nebo pumpě by neměl být vystaven teplotám vyšším než 25 °C, inzulin v zásobě by měl být v chladničce při teplotě do 8 °C. Samozřejmě by neměl přemrznout, spodní teplotní hranice jsou 2 °C.
V krajích s vyššími teplotami je třeba také myslet na to, že se inzulin díky rozšíření cév a vyššímu prokrvení vstřebává rychleji a hrozí vyšší riziko hypoglykemií. Měřte proto glykemii častěji.
Léky si chraňte před ztrátou či odcizením. Inzulin rozdělte na dvě dávky a uložte každou do jiné tašky pro případ, že byste o jednu přišli. Pokud jedete na vodu, pořiďte si vodotěsné obaly. V případě, že si budete kupovat inzulin v cizině, prověřte jeho koncentraci a expiraci.
Je to namístě. Poučíte-li spolucestující či alespoň „vedoucího výpravy“ o hypoglykemii a co s ní dělat, může vám to zachránit život.
Dovolená je dobou oddechu, nesnažte se ale oddechnout si úplně od svého diabetického režimu. Dodržujte ho, co to jde, protože se vám do dovolené připletou fyzická námaha, čekání ve frontách, dlouhé prohlídky pamětihodností, nepravidelná strava, neobvyklá jídla apod. Tedy vše to, co režim rozhodí a glykemie rozkolísá. Měřte tedy pravidelně glykemii a snažte se dodržovat obvyklé rozložení jídel.
Zde platí to, co pro všechny cestovatele. V zemích s nižší hygienickou úrovní nekupujte jídlo na ulici, pijte pouze balenou vodu (optimálně koupenou v multimarketu či větším obchodě, u podomních obchodníků může jít o vodu „balenou doma“), jezte pouze umyté a oloupané ovoce a balené potraviny. Rizikem je i led v nápojích (většinou vytvořený z kohoutkové vody). Dodržováním těchto doporučení snížíte riziko průjmových onemocnění a zvracení. Vybírejte si k jídlu restaurace, kam chodí i turisté (poradí vám v hotelu či v průvodci). Pokud se pustíte do neznámého jídla, proměřte glykemii před jídlem a 2 hodiny po něm.
Dovolená bývá často pro nohy neobvyklou zátěží. A vy víte, že vaše nohy jsou choulostivější než nohy zdravého člověka. Věnujte jim tedy dostatečnou péči, a to jak stran výběru obuvi (nechoďte naboso, ani nenoste páskové boty), tak při kontrole případných otlaků před tím, než půjdete spát.
beautiful female photographer with camera outdoor
Při cestování do odlehlejších končin se změně času nevyhnete. Znamená to, že budete muset léčebný režim o něco posunout. Zde je dobré řídit se zdravým rozumem, postupovat krok za krokem a častěji měřit glykemii. Také se v období letu nevyplatí udržovat glykemii příliš nízko, zvyšuje to riziko hypoglykemie. Cílová hodnota by měla být mírně vyšší, tj. někde mezi 6–8 mmol/l .
(Když nehrozí nákaza koronavirem)
Češi cestují rádi, podle šetření Českého statistického úřadu v roce 2012 obyvatelé České republiky vykonali téměř 12 milonů cest s alespoň čtyřmi přenocováními. V tomto roce podniklo delší cestu po České republice více než 7 milonů turistů.
Typickou dovolenkovou destinací byl v ČR Jihočeský kraj (14 %). Centrem zimní turistiky byl pak kraj Liberecký (9 %). Zajímavá je pozice Prahy, kterou volí Češi jako místo pro dovolenou jen výjimečně (2 %), navíc délka pobytu je zde ze všech regionů nejkratší. Nejvíce nocí naopak strávili Češi na Vysočině (průměrně 9).
Do zahraničí v roce 2012 Češi vyrazili na více než 4 miliony dovolených. Průměrná délka pobytu při nich dosáhla vyšší hodnoty než v případě cest tuzemských, a to 8 nocí. Čeští turisté zůstávají při výběru zahraniční dovolené věrní své nejoblíbenější destinaci – Chorvatsku. Cestu k Jaderskému moři našlo 806 tisíc našich návštěvníků. Zhruba ze dvou třetin se do Chorvatska cestovalo individuálně, zbylá třetina turistů se pak na dovolenou vydala přes cestovní kanceláře. K nejnavštěvovanějším zemím dále tradičně patřilo sousední Slovensko následované Itálií, Řeckem a Rakouskem. Za zmínku stojí i africké země, především Egypt. Ke stále oblíbenějším destinacím posledních let patřilo také Turecko. Do každé z těchto zemí vycestovalo v roce 2012 přes 200 tisíc Čechů.
Češi v zahraničí nejčastěji využili ubytování v hotelu (60 % pobytů). Hlavním dopravním prostředkem zůstal osobní automobil (43 %), přestože stále více lidí cestuje letadlem (podíl využití letecké dopravy se na zahraničních dovolených v posledních letech trvale zvyšoval – 38 % v roce 2012). Nejčastějším účelem pobytu v zahraničí byla rekreace, sport a poznávací cesty.
Anglicky: I’m a diabetic
Arabsky: يركسلاب باصم انأ [ana musab bialssukari]
Francouzsky: Je suis un diabétique [ž svi diabetik]
Chorvatsky: Ja sam dijabetičar [ja sam diabetičar]
Italsky: Io sono un diabetico [jo sono diabétiko]
Německy: Ich bin ein Diabetiker [ich bin ain diabetiker]
Řecky: είμαι διαβητικός [eímai diavitikós]
Rusky: Я диабетик [ja diabetik]
Španělsky: Soy diabético [soj diabétiko]
As. MUDr. Jan Brož
2667
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný