Cukrovce navzdory: Český silák Tkadlčík převálcoval soupeře

Minulý víkend se v Přerově uskutečnilo mezinárodní klání nejsilnějších mužů s názvem World‘s Ultimate Strongman Championship. Světový titul vítěze do 105 kilogramů vybojoval nakonec český silák Jiří Tkadlčík z Přerova.

Cukrovce navzdory: Český silák Tkadlčík převálcoval soupeře

Tkadlčík porazil všech patnáct soupeřů pocházejících například z USA, Lotyšska či Japonska. Vítězství bylo pro borce z Přerova úspěšným završením veškerých jeho snah a také důkazem toho, že člověk může díky vlastní píli a odhodlání dosáhnout svého snu.

Jiří Tkadlčík má totiž od tří let diabetes 1. typu a musí si proto několikrát denně aplikovat inzulin. Přerovský rodák tak doufá, že tímto svým příběhem pomůže rozšiřovat povědomí o cukrovce a motivuje tak další osoby s diabetem, aby se i navzdory své nemoci nebáli dosáhnout splnění svých snů.

Videoreportáž ze závodu zveřejnil portál Seznam.cz.

“To není talent to je dřina”

Po závodě Tkadlčík všem fanouškům na Facebooku napsal:

“Tak se to povedlo. Byla to velice dlouhá a krásná cesta, která vždycky nebyla jednoduchá a občas jsem při jejím zdolávání uklouzl a ležel hubou v blátě. Občas jsem neměl ani pořádně co jíst, občas nebylo pořádně kde a s čím cvičit. Občas to bylo prostě pěkně na h…. Ale jak se říká: Musí pršet, aby byla duha. 😊

Všecky ty těžké podmínky a těžké časy byly k něčemu dobré. Byly dobré k tomu, aby mě zocelily a daly mi disciplínu a vůli, kterou mám dnes. Tyhle dvě věci, totiž shledávám jako jedny z nejdůležitějších vlastností, které si musíte vypěstovat, když chcete být úspěšní nebo vynikat. Bez toho to prostě nejde.

Lidé se mi často vymlouvají na talent, že to mám jednodušší, protože mám talent, genetiku a kdoví co ještě mám a oni to prostě nemají. Nemyslím si, že moje genetika je kdovíco nebo že bych byl nějak víc talentovaný než vy. Jediné co vím, je že když něco chci, tak prostě za tím jdu, a dělám to tak dlouho, dokud se to nepovede. To není talent, to je dřina.

To je těžká dřina, která každému nevoní a někdo po prvních bolestech vzdává a končí. Já vytrvávám a proto porážím ty víc talentované a i ty s lepší genetikou. Je to o tom prostě udělat víc práce, opakování, tréninků atd. než váš oponent. Hodiny a hodiny dřiny se vyplatí. Není to hned, ale musíme si počkat. To některé taky štve. Na úspěch neexistuje instantní rada nebo pilulka. Bohudík.

Vytrvalost růže přináší.

Lidé se mě často ptají, jak často trénuju a jaký je recept na úspěch. Rád bych vám řekl, ze cesta k titulu trvala asi 14 let… a potřeba byla hlavně touha mladýho patnáctiletého kluka co chtěl být best. 🏆🥇

Za tu dobu jsem nevynechal jeden jediný trénink. Ani, když jsem si zlomil ruku, ani když jsem měl hnisavou angínu, ani když jsem dřel na stavbě cely den, ani když jsem byl unavený… Nikdy, proste to nešlo. Můj sen mi to nedovolil vynechat. Prostě jsem musel.

Díky Apple Watch jsem tuhle přípravu monitoroval víc.

Takže pro představu:

Tréninky od 1.března do 12.srpna:

Tréninků: 337 (průměrně přes 1 hodinu)
Počet hodin tréninku celkem: 353 hodin
Kalorií v tréninku spáleno: 131 945 kcal
Bazální metabolismus: 412 500 kcal
Total kalorií spáleno: 544 446 kcal

Tyhle tréninkové dávky bych neměl dle některých přežít. Já na nich profitoval a stal se WSM. Jsem tvrdohlavý a dělám věci po svém.. zkuste to někdy taky. 💣🏆

Jinak často se ptáte jestli to bolelo? Jo bolelo. Někdy víc někdy míň, někdy sakra hodně. Občas bolestí nemůžete spát, občas chodíte jako stařec. Tak se ptáte: Proč to děláš?

Odpověď je jednoduchá. Protože to miluju. Láska k tomu co dělám mě žene vpřed a dál. Víte co budu dělat po zitra, po MS?

Půjdu cvičit … 😃😃😃

 

 

Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na