Černý kořen pro zpestření diabetické diety

Na hladinu cukru v krvi mají příznivý vliv rostliny, které obsahují polysacharid inulin. Patří k nim například artyčok, čekanka, lopuch, topinambur i smetanka lékařská. My se tentokrát zaměříme na černý kořen, kterému se lidově přezdívá hadí mord španělský.

Černý kořen pro zpestření diabetické diety

Lidový název černého kořene (Scorzonera hispanica) naznačuje, že tato rostlina se do celé Evropy i k nám rozšířila ze Španělska a v jižní Evropě dodnes roste planě. Kdysi se věřilo, že skutečně zabíjí hady, ale lidé jej využívali také jako léčivku. Sušený kořen se používal při léčbě onemocnění ledvin a jater. Listy se ve formě kašovitých obkladů aplikovaly při bolestech kloubů. Teprve v 16. a 17. století se začal používat v kuchyni jako chutná zelenina.

ČERNÝ KOŘEN V KUCHYNI

Jak sám název napovídá, jedlou částí této rostliny je kořen. Je nápadně černý, asi 30 cm dlouhý a 3–4 cm tlustý. V kuchyni má všestranné využití. Dá se jíst i syrový, např. nastrouhaný s jablky nebo mrkví, častěji se však konzumuje tepelně upravený – vařený či pečený. Před kuchyňskou úpravou ho musíme vždy oškrabat a hned potom vložit do okyselené vody, aby nezhnědl.
Černý kořen obsahuje vlákninu, která podporuje správnou činnost střev a mírně snižuje množství vstřebaných tuků. Součástí vlákniny je inulin, který má tu výhodu, že k jeho zpracování není v těle potřeba inzulin, pokud se konzumuje v přiměřeném množství. Proto je tato zelenina vhodná ke zpestření diabetické diety. Vedle inulinu obsahuje černý kořen také flavonoidy, vitaminy C, B1, B2, draslík, fosfor, železo, hořčík a další stopové prvky.

DÁ SE SKLÍZET I V ZIMĚ

Černý kořen je vytrvalá bylina s různě širokými listy, které vytvářejí přízemní růžice. Lodyha dorůstá asi jeden metr. Květy jsou drobné, žluté, uspořádané do úborů. Plodem bývají až 1,5 cm dlouhé nažky. Aby byly získány opravdu kvalitní a chutné kořeny, musí být sklizeny před rozkvětem rostliny. Černý kořen je mrazuvzdorná rostlina, lze ji tedy sklízet na podzim, v zimě, v předjaří i na jaře.
Černému kořenu se dobře daří v humózní, ale ne čerstvě vyhnojené půdě, která je hluboko zrytá nebo zoraná. Ze země se musí dobývat opatrně, protože je křehký. Na lomu vytéká bílá šťáva (latex), jež je typická pro tuto botanickou čeleď.
Odborníci řadí černý kořen do čeledi hvězdicovité (Asteraceae). Proto má některé znaky stejné s lopuchem. Nejvýznamnější shodou je tvorba zásobního složeného sacharidu inulinu namísto škrobu, který je u rostlin obvyklý.

CO DOKÁŽE INULIN?

Inulin se do našeho těla dostává společně s vlákninou – nestravitelnými zbytky rostlinného původu. Jedná se o polysacharid, který u rostlin z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) nahrazuje škrob jako zásobní látku. Je tvořený mnoha fruktózami spojenými do řetězce. Lidské tělo jej obtížně štěpí a ze střeva se tudíž příliš nevstřebává. Mechanismus jeho příznivého působení není plně objasněn. Víme jen, že ovlivňuje zvýšenou hladinu tuků v krvi, zpomaluje vstřebávání jiných cukrů ze snědené potravy a pomáhá navozovat pocit sytosti. Také dokáže lehce ovlivnit k lepšímu hladinu cukru v krvi.

ROSTLINY OBSAHUJÍCÍ INULIN

Topinambur

Artyčok kardový, obecný (Cynara cardunculus) – květní úbory, zdužnatělá lůžka květů
Čekanka obecná (Cichorium intibus) – puky, listy, kořen
Jakon (Smallanthus sonchifollius) – hlízy kořenové, hlízy stonkové (kaudexy)
Lopuch plstnatý, větší, menší, hajní (Arctium lappa, minus, tomentosum) – kořen, mladé listy
Oman pravý (Inula helenium) – kořen
Pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) – kořeny, květní lůžko
Smetanka lékařská (Taraxacum officinale) – kořen
Topinambur hlíznatý, slunečnice hlíznatá (Helianthus tuberosus) – hlízy, mladé listy a stonky

MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný