Buďte styloví a v kondici, jezděte na kole!
Cyklistika je nejoblíbenějším sportem a je patrně i nejkomplexnějším a nejméně škodlivým. Možná je dobré vědět, že na kolo denně usedá jen v Česku přes 1,5 milionu nadšenců, sportovců, rekreantů i jen tak obyčejných lidí, bez jiných cyklistických ambic, než se jen prostě co nejsnáze dostat do práce.
Kolo je zkrátka fenomén, produkt denní potřeby, sportovní náčiní, věrný společník. Kolo je styl, trend, prostředek k nabytí zdárné kondice, k vyčistění hlavy…
Vzhledem k tomu, že ročně se v České republice prodává zhruba 300 000 kol, lze usuzovat, že kolo je nejen vyhledávaným dopravním prostředkem, ale že rekreační cyklistika je naším nejrozšířenějším i nejoblíbenějším sportem.
Proč je vlastně dobré jezdit na kole?
1. Cyklistika zpevňuje svalstvo, přispívá k lepšímu krevnímu oběhu, posiluje dýchací soustavu, zároveň přináší regeneraci duševních sil, pomáhá člověku přijít na příjemné myšlenky.
2. Umožňuje nám poznat nová místa a kraje. Cyklista jedoucí krajinou vnímá vše okolo intenzivněji, než kdyby jel v autě. S kolem lze jet po silnici, po lesní i polní cestě, není potřeba hledat parkoviště a mít dost peněz na benzín. S horským kolem se lze dostat téměř všude.
3. Kolo utužuje partu, vylepšuje sociální vazby, je stmelujícím zážitkem. Je tu radost z poznávání i potkávání. Naopak sólo jízda zase umožňuje být jen sám se sebou a odpočinout si od hektiky světa okolo.
Na co si dát pozor
• Jezděte raději pravidelně a méně, než jednou za měsíc ve snaze urvat co nejvíc kilometrů. To vede ke kolapsu, v lepším případě k namožení a únavě svalů, ztuhlosti.
• Na rozdíl od chůze nebo běhu šetří klouby lidí s nadváhou, kteří chtějí hubnout. Avšak nešetří jejich páteř, neboť obézní lidé většinou nemají v pořádku svalový korzet, a neumějí se posadit na kolo správně.
• Před dlouhými vyjížďkami je dobré mít natrénováno. Správná výkonnost oběhové soustavy je předpokladem kvalitní jízdy. Jde o okysličení krve, svalů a práci srdce.
• Pozor na křečové žíly. Není to závažný problém. I profesionálové mají křečové žíly. Rizikové sraženiny ale vznikají převážně v hlubokém žilním řečišti pod lýtkovými svaly a bez ohledu na to, jestli povrchové varixy máme, nebo ne.
Propadnete-li cyklistice, nechte se vyšetřit. Trombóza může být velkým problémem.
• Jaký posed volit?
Jednoduché pravidlo – čím méně na kole jezdím, tím kratší a vzpřímenější posed.
Jezdím-li déle, přirozeně se tlačím na řídítka. Rizikem příliš vzpřímeného posedu je nadměrné zatěžování páteře, kdy vertikálně poskládané obratle neumějí plnit funkci pružiny a pohlcovat nárazy při jízdě na nerovném terénu. Ovšem ve stálém předklonu přetěžujete zádové svaly také. Jde o vyladění těla, které přichází s naježděnými kilometry.
• Další chyby? Cyklisté drží řídítka napjatými horními končetinami a dochází k útlaku hrudníku a rychlé únavě ramen.
Správné držení je rovné, ne křečovité, s uvolněnými rameny a lokty směřujícími šikmo vně dozadu.
• Druhá chyba je, že se cyklista ve snaze předklonit do správné polohy nebo odlehčit otlačenému zadku příliš opírá o ruce a je v pozici jakoby »na čtyřech«. Tím přetěžuje krk, ramena, lokty a dlaně (známé brnění prstů). Navíc se komplikuje řízení kola, protože většina váhy spočívá na předním kole.
Pro jízdu na kole dobré mít posílené břišní svaly. resp. svaly tělesného jádra (core), především ty břišní a vzpřimovače páteře.
• Důležitý je pitný režim. Netřeba chlemtat na litry iontové nápoje, beztak zatěžují ledviny. Stačí voda. Minerály si tělo vezme z potravin, případně z energetických tyčinek.
Okolo historie
Jízdní kolo na počátku 21. století vypadá už trochu jinak než v roce 1879, kdy se poprvé objevilo ve známé podobě s lichoběžníkovým rámem a dvěma stejně velkými koly. Někdy připomíná terénní motorku, někdy je to futuristická změť trubek, ale princip je pořád stejný: kola, řetěz, šlapky + síla lidských svalů. Kolo je i při své jednoduchosti dokonalý stroj. Neznečišťuje ovzduší a nedělá skoro žádný hluk, je levné a snadno opravitelné. Je to i spravedlivý stroj: energii, kterou do pedálů vložíte, vám vrátí bezpracná jízda z kopce. Právě pro svou jednoduchost spojenou s praktičností přežilo kolo dodnes.
Cyklistika není ve své rekreační podobě soutěž s protihráči, které je nutno porazit. Člověk tu měří síly především sám se sebou, snaží se překonat přírodou dané vzdálenosti a vrcholy. Nesejde na rychlosti jízdy ani na ohromující ceně kola, podstatný a určující je příjemný prožitek z jízdy. Cyklistický pocit volnosti, splynutí s přírodou, krajinou, je jedinečný a dává člověku sílu a poskytuje mu uspokojení
Výhody cyklistiky
1. Lepší kondice
Pokud se zadýcháváte, je na čase, abyste si kondici vylepšili. A pravidelná jízda na kole je výborný způsob, jak toho dosáhnout. Nadace pro ischemické choroby srdeční v USA tvrdí, že lidé, kteří pravidelně jezdí na kole, mají srovnatelnou kondici s lidmi o 10 let mladšími!
2. Zdraví
Pokud alespoň třikrát týdně šlápnete do pedálů, šance, že budete trpět vysokým krevním tlakem a jinými srdečními chorobami klesne o polovinu. To potvrzuje i anglická BBC, která na svých stránkách uvádí, že 32 kilometrů jízdy na kole týdně sníží vaši šanci trpět srdečními chorobami o 50 %.
3. Snížení váhy
Při průměrné rychlosti 24 km/hod spálíte okolo 470 kalorií za 1 hodinu. A co je ještě lepší – vědci zjistili, že po 30 minutách jízdy na kole naše tělo pokračuje ve spalování tuků i v klidové formě. Pokud si chcete metabolismus pořádně nastartovat a spalovat tuky celý den, střídejte při jízdě rychlost v pravidelných intervalech.
4. Vytvarujete se
Cyklisté, ať muži či ženy, jsou známi pro perfektně vytvarované nohy. Kolo je však výborné nejen na lýtka, stehna a hýždě, ale i břišní a zádové svaly. Zvolíte-li k tomu vyváženou stravu s minimálně 6 menšími porcemi denně, za 3 měsíce se můžete změnit k nepoznání.
5. Budete vypadat mladší
Pravidelné cvičení jako jízda na kole snižuje viditelné znaky stárnutí. Důsledkem cvičení se zvýší cirkulace krve v těle, díky čemuž si vaše kožní buňky dopřejí více kyslíků a různých minerálů. Cvičení dále také vytváří v těle perfektní prostředí pro tvorbu kolagenu, který napomáhá ke snížení viditelnosti vrásek.
6. Vhodnější než běhání pro lidi s nadváhou
Samotná jízda není tak náročná na klouby jako například běhání. Proto je daleko vhodnější pro lidi s nadváhou či s určitými problémy kostí a kloubů.
7. Zlepšení nálady
Je všeobecně známo, že sport přispívá k naší dobré náladě. Odbourávají se při něm stresové hormony a my se cítíme duševně lépe. Při pravidelném ježdění si navíc posílíte imunitu a budete lépe zvládat stresové situace.
8. Vylepší se vám spánek
Nemůžete-li v noci usnout nebo se často budíte, jízda na kole by vám mohla pomoci. Vědci ze Stanfordské Univerzity zjistili, že 30 minut šlapání do pedálů každý druhý den pomohlo nespavcům usnout o polovinu rychleji, méně se budit a spát až o hodinu déle. Toto je možné nejen díky zvýšené aktivitě a větší večerní únavě, ale také vyplavování stresového hormonu kortisolu, který v nahromaděné formě může způsobovat problémy se spaním.
9. Budete rychlejší a flexibilnější
Jednak se dostanete po městě rychleji než autem. Můžete si dát malé pivko, protože to na kole snad až tak moc nevadí. A pak, získáte lepší motoriku, budete pružnější, ohebnější. Trápit vás nemusí ani příliš drahá či kompletně zabraná parkoviště.
10. Ušetříte za dopravu a posilovnu
Nemusíte platit za benzín nebo za naftu. K tomu si připočítejte ušetřené peníze za posilovnu nebo na organizované fitness hodiny a zřejmě se dopočítáte velmi vysoké částky. Představte si, co všechno byste si mohli za ušetřené peníze dopřát….!
Jezděte s rozmyslem
Šlapat do pedálů se musí v prvé řadě s rozmyslem. Ano, cyklista je v dopravním provozu ohroženou bytostí, pády mohou mít i smrtelné následky. Jako téměř každé lidské konání má i cyklistika své kladné a záporné stránky a jde o to ty záporné minimalizovat.
Nepřežeňte to! Aktivní cykloturista jezdí spíše od jara do podzimu. Za spodní hranici smysluplné rekreační cyklistiky lze považovat zhruba 1000 kilometrů najetých ročně. Ti, kteří najedou od 1000 do 5000 kilometrů, se už mohou považovat za aktivní cyklisty. Od 5000 do 10 000 to jsou už sportovci, a kdo ujede ročně přes 10 000 kilometrů, je buď závodník, anebo se pro něj kolo stalo nutným životním doplňkem a cyklistika životním stylem.
A víte, které tratě jsou v Čechách a na Moravě nejoblíbenější? Kdo už má pár tisíc kilometrů najeto, ví, že nikoli jízda po rovině, ale naopak stoupání na vrchol či horizont a pak jízda dolů – v tom je půvab cyklistiky.
A na co ještě dbát?
Nepodceňujte výstroj! Vystlané kalhoty spolehlivě odpomohou od otlaků stydkých kostí , odřenin a tzv. vlka. Funkční prádlo zase dobře odvádí pot…
Nutné jsou rukavice, které odpruží dlaně i ruce a zamezí otlakům a puchýřům.
Pozor, máme tu ještě koloběžku!
Vhodná alternativa pro svérázné a originální sportovce
Koloběžka je dopravní prostředek, který je poháněn odrážením se jednou nohou od země, zatímco druhá noha stojí na plošině nízko nad zemí, která spojuje zadní kolo s řidítky a předním kolem. Koloběžka se ovládá pomocí řidítek podobně jako jízdní kolo. Koloběžky bývají vybavené i brzdami, a to buď nožní, která třením brzdí přímo zadní kolo, nebo klasickými brzdícími třením o ráfek, jaké se opět používají na kolech. V principu je možné koloběžku vybavit i kotoučovými brzdami.
Relativní oblibě se těší i bohatě vybavené koloběžky po dospělé. Specialitou pak jsou koloběžky pro několik osob. Na těchto koloběžkách je možno dosahovat cestovní rychlosti srovnatelné s kolem.
Velikosti kol koloběžek se pohybují od zhruba 10 cm na minikoloběžkách až do 70 cm, tedy velikosti běžné u cestovních jízdních kol.
Na koloběžkách se pořádají závody i na mezinárodní úrovni. Sportovní koloběžkářskou velmocí je Finsko, těsně následované ČR.
1174
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný