Angín a spál přibývá: Nedostatek penicilinu nahrává odolným bakteriím

Angín a spál přibývá: Nedostatek penicilinu nahrává odolným bakteriím
Stále častěji pacienti přicházejí s angínou Zdroj: Pexels

Tolik angín tady dlouho nebylo. Shodují se na tom odborníci z celého Česka. Po letech relativního „klidu“ během pandemie se streptokokové infekce typu spála nebo angína letos vrátily s nevídanou intenzitou. Některé nemocnice hlásí až šestinásobný nárůst. Situaci neprospívá ani nedostatek penicilinu – lékaři často musí volit jiná antibiotika, která nefungují tak dobře, a doba léčby se tím prodlužuje. Používání nesprávných antibiotik podle expertů navíc podporuje rozvoj bakterií, jež jsou vůči lékům odolné. Právě rostoucí antibiotické rezistence jsou důvodem, proč lékaři stále častěji volají po rozumnějším užívání těchto nenahraditelných léků.

Že je letošní rok výskytem běžných streptokokových infekcí jako angína, spála nebo spálová angína výjimečný, potvrzuje i MUDr. Aleš Chrdle, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice: „Porovnali jsme období ledna až května letošního roku se stejným obdobím v roce 2022. Počet streptokokových infekcí zachycený v naší nemocnici byl letos téměř šestinásobný. V letošním roce je počet případů výrazně vyšší, než jsme byli zvyklí vidět v předcovidových letech.“ S celkovým počtem infekcí pak podle prim. Chrdleho přibývá i vážných případů, jejichž léčba je delší a náročnější. Vyšší výskyt streptokokových onemocnění však podle něj nemá jedinou příčinu.


IFMSA bude u příležitosti Světového dne diabetu pořádat osvětové akce pro veřejnost v českých městech

IFMSA Česká republika je členem organizace IFMSA, mezinárodního spolku spojujícího studenty medicíny z více než 130 zemí světa. Vizí IFMSA je ...

Máme sníženou imunitu?

„Jedním z důvodů může být snížení imunity v populaci vlivem pandemie covidu-19. Pak je nutné zohlednit odolnost bakterií proti antibiotické léčbě. A v neposlední řadě to může mít na svědomí i vyšší virulence samotných streptokoků, tedy jejich schopnost nakazit člověka a vyvolat infekci,“ vysvětluje prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D., mikrobiolog a děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Větší výskyt nespojuje pouze s nedostatkem penicilinu, ale přiznává, že absence tohoto léku mnohdy léčbu komplikuje. „Obecně máme antibiotik dostatek, ale ne odpovídajících druhů. Náhrady penicilinu mají mnohdy širší spektrum účinku a kromě streptokoka odstraní i další bakterie, které jsou naopak prospěšné a tvoří naši přirozenou mikrobiotu. A to pak může negativně ovlivnit naši imunitu a odolnost vůči budoucím infekcím,“ říká prof. Kolář.

Vlčí hlad: Za nutkavými nájezdy na ledničku může být volání těla o pomoc

Vlčí hlad sám o sobě není onemocněním. Jde spíše o subjektivní pocit extrémně intenzivního hladu, ke kterému mohou přispívat různé faktory, ať už ...

Do vývoje antibiotik se farmaceutické firmy nehrnou

V případě streptokokových infekcí je použití antibiotik často nezbytné. Lékaři ovšem varují před jejich nadužíváním. „Naprosto zásadní je správná diagnostika, protože se stále stává, že lékaři předepisují antibiotika i na virové infekce. Po potvrzení bakteriální nákazy by léčba měla být co nejkratší a s maximální možnou dávkou,“ říká MUDr. Václava Adámková, Ph.D., primářka mikrobiologie a antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice.

Nedostatek penicilinu podle ní zvyšuje riziko rozvoje rezistentních bakterií. „Nasazení antibiotik se širším spektrem účinku tak nahrává vzniku odolných druhů, které se následně mohou šířit. V tomto je penicilin opravdu nenahraditelný, jelikož má minimum nežádoucích účinků jak pro pacienta, tak pro samotné prostředí a neselektuje tolik odolné bakterie,“ popisuje MUDr. Adámková.

Experti se shodují, že i nadále je nutný vývoj nových antibiotických léků, nicméně farmaceutické firmy se do něj příliš „nehrnou“. Antibiotika přitom Světová zdravotnická organizace WHO označuje za klíčové léky a doporučuje, kam by se měl vývoj ubírat. „Problém spočívá v tom, že farmaceutická firma na vývoj nového antibiotika vynakládá obrovské prostředky, bakterie si na lék ovšem může vytvořit rezistenci během krátké doby, a prakticky jej tím znehodnotí. Pak výrazně klesá motivace o něco takového se pokoušet,“ říká prof. Kolář.

Antibiotika jsou podle něj však natolik životně důležité léky, že by organizace jako EU nebo i jednotlivé státy měly uvažovat o investicích do jejich vývoje a výroby a definovat programy, které pomohou udržet účinnost stávajících antibiotik.

Zdroj: MUDr. Václava Adámková, Ph.D., MUDr. Aleš Chrdle

1117

Diskuze k článku