Aceton v těle diabetiků odhalil český lékař

Zásadní lékařské objevy se odehrávají i v Čechách, přitom jejich autory leckdy sotva známe. Příkladem může být lékař Ignác Vilém Petters (1826 – 1875) z Blatné na Strakonicku, který pro svět objevil přítomnost acetonu v moči diabetiků.

Aceton v těle diabetiků odhalil český lékař

Jako asistent lékařské kliniky si Ignác Vilém Petters získal velké renomé soukromými přednáškami pro zahraniční lékaře. Hlavně se však po delší dobu zabýval zkoumáním chemického složení moče u ležících diabetiků. Během svých pozorování odhalil a jako první na světě popsal přítomnost acetonu v moči diabetiků (tzv. acetonurii). Výsledky svého výzkumu publikoval v odborných časopisech – nejprve v roce 1857 v německém Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde a až o sedm let později v Časopise lékařů českých.

Syfilis dostal přednost

U diabetologie však přes svůj úspěch nezůstal. V roce 1857 se stal docentem pro nemoci dolních částí těla (nemoci břišní) a o tři roky později docentem nemocí prsních všeobecné nemocnice. Nakonec roku 1863 převzal po profesoru J. Čejkovi primariát na oddělení kožních a syfilitických chorob a tomuto oboru se věnoval až do konce svého života. Byl jmenován mimořádným profesorem pro nemoci kožní a syfilidologii.

Překvapil přednáškami v češtině

Po celou svou profesní kariéru prosazoval používání českého jazyka na univerzitě. Jeho přednášky pořádané v češtině byly ve své době výjimečné. On sám strávil v univerzitních lavicích poměrně dost času. Své studium zahájil na přání svého otce na pražské vysoké škole technické, které však díky různým okolnostem (tehdejší nevalné poměry na technice a jeho vlastní inklinování spíše k přírodovědným oborům) po roce opustil. Poté začal studovat filozofii, aby nakonec přešel na medicínu. Svá studia dokončil doktorátem z medicíny, z hojičství (chirurgie) a magisterským titulem z porodnictví.

Česká klinika „ zemřela“ s Pettersem

V lednu 1870 začal doktor Petters jednat o zřízení samostatné kliniky. Jeho žádosti bylo o dva roky později vyhověno a Pettersovo dermatosyfidologické oddělení bylo rozděleno na dvě části – I. Dermato- syfilitickou kliniku (českou) pod vedením doktora Petterse a II. Dermatosyfilitickou kliniku (německou), na které působil jako přednosta Philip Joseph Pick. Dva roky pracovaly obě kliniky souběžně. V červenci roku 1875 však přednosta české kliniky doktor Petters náhle zemřel a na jeho místo nebyl již nikdo další jmenován. Místo přednosty tak zůstalo neobsazené a z kliniky se opět stalo pouze oddělení.

Víte, že…

Vilém Ignás Petters byl spoluzakladatelem pražského studentského spolku Lotos, který se později stal jedním z nejstarších německých vědecký spolků? Sdružoval německou i českou komunitu vědců z přírodovědného oboru a vydával i svůj stejnojmenný časopis. Činnost Lotosu byla utlumena revolučními událostmi roku 1848 (kterých se mimochodem student Petters aktivně na české straně zůčastnil) a později byla opět obnovena.

RNDr. Věra Černá

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x