Aceton v těle diabetiků odhalil český lékař

Aceton v těle diabetiků odhalil český lékař

Zásadní lékařské objevy se odehrávají i v Čechách, přitom jejich autory leckdy sotva známe. Příkladem může být lékař Ignác Vilém Petters (1826 – 1875) z Blatné na Strakonicku, který pro svět objevil přítomnost acetonu v moči diabetiků.

Jako asistent lékařské kliniky si Ignác Vilém Petters získal velké renomé soukromými přednáškami pro zahraniční lékaře. Hlavně se však po delší dobu zabýval zkoumáním chemického složení moče u ležících diabetiků. Během svých pozorování odhalil a jako první na světě popsal přítomnost acetonu v moči diabetiků (tzv. acetonurii). Výsledky svého výzkumu publikoval v odborných časopisech – nejprve v roce 1857 v německém Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde a až o sedm let později v Časopise lékařů českých.

Syfilis dostal přednost

U diabetologie však přes svůj úspěch nezůstal. V roce 1857 se stal docentem pro nemoci dolních částí těla (nemoci břišní) a o tři roky později docentem nemocí prsních všeobecné nemocnice. Nakonec roku 1863 převzal po profesoru J. Čejkovi primariát na oddělení kožních a syfilitických chorob a tomuto oboru se věnoval až do konce svého života. Byl jmenován mimořádným profesorem pro nemoci kožní a syfilidologii.

Překvapil přednáškami v češtině

Po celou svou profesní kariéru prosazoval používání českého jazyka na univerzitě. Jeho přednášky pořádané v češtině byly ve své době výjimečné. On sám strávil v univerzitních lavicích poměrně dost času. Své studium zahájil na přání svého otce na pražské vysoké škole technické, které však díky různým okolnostem (tehdejší nevalné poměry na technice a jeho vlastní inklinování spíše k přírodovědným oborům) po roce opustil. Poté začal studovat filozofii, aby nakonec přešel na medicínu. Svá studia dokončil doktorátem z medicíny, z hojičství (chirurgie) a magisterským titulem z porodnictví.

Česká klinika „ zemřela“ s Pettersem

V lednu 1870 začal doktor Petters jednat o zřízení samostatné kliniky. Jeho žádosti bylo o dva roky později vyhověno a Pettersovo dermatosyfidologické oddělení bylo rozděleno na dvě části – I. Dermato- syfilitickou kliniku (českou) pod vedením doktora Petterse a II. Dermatosyfilitickou kliniku (německou), na které působil jako přednosta Philip Joseph Pick. Dva roky pracovaly obě kliniky souběžně. V červenci roku 1875 však přednosta české kliniky doktor Petters náhle zemřel a na jeho místo nebyl již nikdo další jmenován. Místo přednosty tak zůstalo neobsazené a z kliniky se opět stalo pouze oddělení.

Víte, že…

Vilém Ignás Petters byl spoluzakladatelem pražského studentského spolku Lotos, který se později stal jedním z nejstarších německých vědecký spolků? Sdružoval německou i českou komunitu vědců z přírodovědného oboru a vydával i svůj stejnojmenný časopis. Činnost Lotosu byla utlumena revolučními událostmi roku 1848 (kterých se mimochodem student Petters aktivně na české straně zůčastnil) a později byla opět obnovena.

RNDr. Věra Černá

1379

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný

Diskuze k článku